Německo - ekonomická charakteristika
Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje
Vývoj hospodářství v r. 2009 a výhled do roku 2010
Vzhledem ke globální hospodářské a finanční krizi, která započala v roce 2008, začínáme informaci o hospodářském vývoji roku 2009 pro lepší pochopení souvislostí již rokem předchozím. Rok 2008 byl uvedenou krizí poznamenán zejména ve své druhé polovině, což se nepříznivě projevilo nejen na hospodářských výsledcích za celý rok, ale též předurčilo hospodářskou situaci i v roce 2009.
Fundamentální ekonomická data Německa a EU za první polovinu roku 2008 byla dobrá. Německé podniky vykazovaly slušnou ekonomickou sílu, příznivé byly i další vyhlídky pracovního trhu. Podle odborníků mělo hospodářství SRN začátkem roku 2008 podstatně lepší kondici než před třemi až pěti lety. Hrubý domácí produkt sice poklesl ve druhém čtvrtletí oproti prvnímu o 0,5% (cenově, kalendářně a sezónně očištěno), ale za 1. pololetí 2008 vzrostl ve srovnání se stejným obdobím roku 2007 o 1,2%.
Globální hospodářská a finanční krize dopadla ve druhé polovině roku 2008 i na Německo a způsobila největší evropské ekonomice značné problémy. HDP vzrostl v roce 2008 jen o 1,3 % a v roce 2009 sestupný trend pokračoval. Nepříznivý vývoj se projevil hned v 1. pololetí 2009, kdy se naplno projevila hloubka všech problémů. Ironií je, že dosavadní výkladní skříň německého hospodářství, export, se stal brzdou růstu. Docilovanou vysokou exportní kvótou 48% je země totiž silně závislá na vývoji zahraniční poptávky a její výpadky jsou tak citelné na domácí scéně. Navíc se ukazuje, že dlouholetá důsledná orientace na vývoz zboží investičního charakteru, vnímaného ve světovém hospodářství jako „cycle maker“, je problémem, který jen tak neodstraní žádná vnitřní opatření.
Důsledkům hospodářské recese čelila německá vláda vyhlášením konjunkturálního programu začátkem listopadu 2008. Veřejné rozpočty počítaly tehdy s mimořádnými investičními výdaji ve výši 32 mld. Euro a s řadou úlev v daňové oblasti. „Balíčku I“ předcházela ještě v říjnu 2008 akce na záchranu finančního sektoru. Vývoj si vynutil brzy další kroky. Konjunkturální balíček II. z ledna 2009 měl za cíl napumpovat v letech 2009 a 2010 do ekonomiky a pracovního trhu dalších 50 mld. Euro. Celkovým rozsahem obou programů přes 80 mld. Euro jde o největší vládní podpůrné opatření v poválečné historii Německa. Řada expertů jej dokonce srovnává s Marshallovým plánem.
Konjunkturální program spolkové vlády číslo I. (listopad 2008)
V jeho rámci šlo o vyčlenění mimořádných prostředků ve výši 32 mld. Euro na léta 2009 – 2010. Jak ze spolkové pokladny, tak z rozpočtů jednotlivých zemí. Od daňových úlev směřovaných zejména do sektoru malého a středního stavu spolu s navýšením podpůrných programů, jakož i díky širšímu přístupu k bankovním úvěrům a centrálním investicím do infrastruktury, si vláda slibovala celkové zrychlení podnikových i komunálních investic a počítala, že opatření na sebe nabalí dalších zhruba 50 mld. Euro zainvestovaných prostředků. V oblasti zaměstnanosti a trhu práce měl přinést řadu ulehčení jak pro zaměstnavatele, tak i pracovníky.
Programový „balíček I.“ s oficiálním názvem „Zajištění zaměstnanosti prostřednictvím posílení růstu“ (Beschäftigungssicherung durch Wachstumsstärkung) byl posléze shledán jako nedostatečný a v mnoha ohledech jako pouze deklaratorní, proto byl v lednu 2009 doplněn o další program. Je nicméně v platnosti a počítá s následujícími opatřeními:
1. Posílení nabídky na trhu bankovních úvěrů prostřednictvím státní banky KfW. (Poznámka: KfW – Kreditanstalt für Wiederaufbau, je státní banka, která vznikla v souvislosti s Marshallovým plánem po 2. světové válce. V současné době se jejím prostřednictvím odvíjí financování národních podpůrných programů, programů z fondů EU a další aktivity na podporu hospodářství.) Vláda uvolňuje 15 mld. Euro. Banka KfW je dále zmocněna, aby přebírala až 80 % garančních rizik dalších ústavů, poskytujících firemní úvěry. Program běží do konce roku 2009.
2. Zavádí se degresivní odpisy pro movitý majetek ve výši 25 %. Firmy mohou odepsat v prvním roce vyšší částky. Tím se otevírá možnost, odepsat formou podnikových výdajů značnou část hodnoty již v roce pořízení. Opatření se týká rovněž propagačních výdajů. Platí na 2 roky.
3. U malých a středních podniků bude aplikována v širším pojetí možnost tzv. zvláštních (mimořádných, tzn. zvýhodněných) odpisů.
4. Objem finančních prostředků na vládní podpůrný program „sanace budov CO2" a další modernizační opatření staveb se v letech 2009 – 2011 zvýší o 3 mld. Euro.
5. Objem finančních prostředků vyčleněných státem na infrastrukturní programy strukturálně slabších obcí (pozn.: prostřednictvím státní banky KfW) se zvyšují o 3 mld. Euro.
6. Státní podpora dopravních investic: v roce 2009 a 2010 budou předkládány „Inovační a investiční dopravní programy". Na jeden každý rok stát vyčlení po 1 mld. Euro. Podporována bude zejména výstavba železniční sítě, vodních cest a protihluková ochrana.
7. Rozšíření objemu prostředků na programy rozvoje regionální hospodářské infrastruktury: spolková pokladna uvolní zemím v roce 2009 jednorázově 200 mil. Euro.
8. Zlepšení agrární struktury a ochrany pobřeží (poznámka: jde o podpůrný program ministerstva zemědělství): zvažuje se, že objem prostředků ze státní pokladny se zvýší o dodatkových 100 mil. Euro.
9. Výše daňových odpisů u některých řemeslných výkonů, jako je např. údržba a modernizační opatření, se zvyšuje na dvojnásobek. Nadále je možno za rok odepsat až 1.200 Euro.
10. Všechny nově nakoupené osobní vozy budou po dobu jednoho roku osvobozeny od placení daně z motorových vozidel. U aut v emisních kategoriích Euro–5 a Euro–6 jde o osvobození od daně po dobu dvou let. Opatření vstupuje v platnost okamžikem rozhodnutí kabinetu a vyprší nejpozději 31. prosince 2010. (Počínaje rokem 2011 bude přitom placení daně z motorových vozidel převedeno v souladu s dlouhodobým plánem na schéma dle výše emisí CO2.)
11. Vláda se bude snažit, aby v zájmu průmyslu prosadila v orgánech EU vstřícnější postoj k otázce výše emisí CO2 u automobilů, t.j. u opatření aplikovaných EU od roku 2012.
12. Vláda chce, aby prostředky Evropské investiční banky alokované na úvěrování výzkumu, vývoje a inovací (7,2 mld. Euro v roce 2007) byly v roce 2009 zvýšeny na 10 mld.Euro. Tímto způsobem by došlo k podpoře žádoucího technického vývoje automobilových technologií vyznačujících se nízkou úrovní emise zplodin. Obdobně by měly být navýšeny prostředky uvažované na úvěrování malých a středních podniků s konsekventním profitem zejména menších subdodavatelů.
13. Státní banka KfW navyšuje svou nabídku spolufinancování základního firemního kapitálu, čímž podpoří především mladé podkapitalizované inovativní podniky.
14. Na celém území SRN bude implementován mimořádný vládní program pro starší a méně kvalifikované osoby.
15. Při pracovních úřadech vznikne dalších 100 dodatkových kanceláří – zprostředkovatelen práce. Posílí se tak šance zprostředkování nového zaměstnání pracovníkům ve výpovědi.
16. Stanovená zákonná doba pro pobírání tzv. Kurzarbeitergeld včetně možnosti zaměstnávání těchto pracovníků (poznámka: práce a plat za práci na zkrácený úvazek) bude přechodně po dobu jednoho roku prodloužena z 12 na 18 měsíců. (t.j. mění se původní ochranné opatření zaměstnanců vůči zaměstnavatelům ve “výhodu”pro obě strany).
Konjunkturální program spolkové vlády číslo II. (leden 2009)
V jeho rámci jde o vyčlenění mimořádných prostředků ve výši 50 mld. Euro, které půjdou v letech 2009 - 2010 jak ze spolkové pokladny, tak z podílového kofinancování zemskými rozpočty. Od kombinace daňových úlev a sociálních zvýhodnění jednotlivců, domácností i podniků, změny některých pravidel pro poskytování státních úvěrových záruk a úvěrů i větším podnikům, zjednodušení některých legislativních pravidel, jakož i od masivní investiční činnosti veřejného sektoru a dalších opatření, si vláda slibuje opětovné nastartování ekonomiky: především zvýšení privátních výdajů, podporu dalších investic a zejména zachování či vytvoření nových pracovních míst. Zvýšená pozornost je přitom udělována oborům budoucnosti (investice do školství a vzdělávání, technologické inovace a plošné připojení k internetu). Separátní kapitoly tvoří opatření směřující k oživení poptávky po automobilech. Celkem 18 mld. Euro má z celkového balíku připadnout na různé daňové úlevy a sociální zvýhodnění.
Programový „balíček II. s dlouhým oficiálním názvem „Pakt pro zaměstnání a stabilitu v Německu za účelem zajištění pracovních míst, posílení růstových faktorů a modernizaci země“ (Pakt für Beschäftigung und Stabilität in Deutschland zur Sicherung der Arbeitsplätze, Stärkung der Wachstumskräfte und Modernisierung des Landes), krátce též „Pakt za Německo“, byl představen dne 13. ledna 2009 .
Počítal s následujícími opatřeními:
1. Investice do budoucnosti z veřejných rozpočtů (stavební investice do školských zařízení, dopravních systémů a zdravotnictví, zejména při sanaci budov)
Celkem je k dispozici přes 17 mld. Euro. Spolek se podílí 14 mld. Euro, spolkové země přispívají v rámci kofinancování dalšími dodatkovými 3,3 mld. Euro. Kolem 65% celkových prostředků (6,5 mld. Euro) by mělo být směřována do oblasti školství, kolem 35% (3,5 mld. Euro) do rozvoje komunální infrastruktury, zejména nemocnic, a 4 mld. Euro na výstavbu dálnic a souvisejících zařízení.
2. Právní úprava při zadávání veřejných zakázek
má být na přechodnou dobu dvou let silně zjednodušena, tak aby došlo k urychlení procesu výběru a uzavírání smluvních vztahů s dodavateli. Jde zejména o zvýšení finančních limitů u tzv. zjednodušeného zadávání veřejných zakázek (především u stavebních zakázek menšího rozsahu), urychlení a další zvláštní opatření u tzv. omezených výběrových řízení, při udělování zakázek řídících se zvláštními opatřeníni bez výběrového řízení apod.
3. Program „kredity a státní záruky“
Jde o záchranný deštník pro podniky, jehož cílem je zajištění komerčních úvěrů i pro tzv. větší firmy, t.j. podniky nad rámec kategorie malých a středních podniků. Navazuje na zákon o podpoře a stabilizaci bankovního sektoru (Finanzmarktstabilisierungsgesetz). Jeho zajištěním je pověřena státní banka KfW. Dosavadní program a rámec prostředků poskytovaných na státní záruky prostřednictvím KfW malým a středním podnikům (ve stávající výši 15 mld. Euro) se tak rozšiřuje i na větší zdravé firmy. Stát hodlá nyní garantovat oběma typům společností. úvěry u privátních komerčních ústavů až do výše 100 mld. Euro.
4. Rozšíření exportního financování spolkem:
nebylo v materiálu zatím specifikováno. Vláda pouze deklarovala, že možnosti využití tohoto instrumentu podléhají přezkumu.
5. Podpora inovací – podnikový výzkum a vývoj
Jde o modifikaci aktuálního podpůrného programu „ZIM“ Spolkového ministerstva hospodářství a technologie BMWi na podporu výzkumu a vývoje malých a středních podniků. V letech 2009 a 2010 dává spolek k dispozici na jeden každý rok navíc po 450 mil. Euro. Ve starých spolkových zemích zůstává pro přidělení dotace hranice 250 zaměstnanců, v nových spolkových zemích bývalé NDR se do programu mohou nadále kvalifikovat i podniky až do 1.000 zaměstnanců. Poskytnutí příspěvků firmám mimo kategori malých a středních podniků v rámci celého Německa (t.j. rovněž u firem nad 250 zaměstannců ze starých zemí) bude předmětem jednání SRN v orgánech EU, která chce vláda ukončit nejpozději do června 2009.
6. Strategie plošného připojení k internetové síti
Podpora z vládních finančních prostředků nebyla materiálem prozatím specifikována. Během února t.r. hodlá vláda předložit k této problematice zvláštní program. Cílem nicméně je, aby nejpozději do roku 2010 byly připojeny všechny oblasti země, dlouhodobým cílem do roku 2014 je připojení 75% domácností k internetu a 100% domácností do roku 2018.
7. Posílení poptávky po osobních vozech
Podstatou je získání státní „prémie životního prostředí“ (Umweltpremie) ve výši 2.500 Euro, kterou obdrží každý žadatel, který si zakoupí nový automobil a nechá (na své náklady) sešrotovat své staré auto. Podmínkou je, aby šlo o minimálně 9 let starý vůz, jehož je žadatel posledním vlastníkem mininálně 1 rok a dále, že nové auto přihlásí do 31.12.2009. Spolková vláda vyčleňuje na toto opatření 1,5 mld. Euro.
8. Reforma daně z motorových vozidel
V návaznosti na příslušná přechodná daňová opatření v dané oblasti z „balíčku I.“ (viz bod č. 10 listopadového programu) chce vláda v technicky nejkratší možné době převést, a to pokud možno již od 1.7.2009, výpočet daně z motorových vozidel z původního základu dle objemu válců na výpočet z objemu emisí CO2. Základní tarif by měl činit 2 Euro/km, přičemž v letech 2010 – 2013 by určité množství emisí bylo od daně zcela osvobozeno. Množství „osvobozených“ emisí se má v jednotlivých letech degresivně měnit od počátečních 120 g/km až na 95 g/km v roce 2014. Další novinkou je převedení výběru daně z motorových vozidel ze spolkových zemí do kompetence spolkové pokladny. Náklady spojené s výběrem daně v minulém roce bude spolková pokladna zemím kompenzovat, přičemž přebírá nadále po dobu dalších 5 let veškeré výdaje s tím spojené. Roční odbřemenění zemí se odhaduje zhruba na 170 mld. Euro.
9. Podpora výzkumu nových technologií v oblasti motorových pohonů
V letech 2009 a 2010 bude k dispozici v rámci podpůrných programů a kreditů prostřednictvím banky KfW dalších 500 mil. Euro. Uvažované programy musí být ještě sladěny s příslušními opatřeními přijatými Radou EU.
10. Zajištění zaměstnanosti
Zkrácený úvazek: Cílem je omezit propouštění pracovních sil, zaměstnaných na zkrácený úvazek (Kurzarbeiter). Stát zvýhodní předmětné zaměstnavatele a převezme za ně polovinu hodnoty příspěvků hrazených na sociální pojištění příslušných zaměstnanců. Pokud bude současně probíhat kvalifikace těchto pracovníků, může zaměstnavateli Spolková agentura práce vyplatit až 100% jeho podílu sociálních dávek.
Podpora zvyšování kvalifikace: Aktivity nositelů vzdělávacích a rekvalifikačních kurzů nezaměstnaných posílí spolková pokladna v letech 2009-2010 o 1,2 mld. Euro, Spolková agentura práce obdrží na programy mladistvých nezaměstnaných 770 mil. Euro.
11. Snížení daně z příjmu
Daňoví poplatníci, občané i samostatně výdělečné osoby, by měly zaplatit na daních v roce 2009 o 2,9 mld. Euro a v roce 2010 o 6, 03 mld. Euro méně. Se zpětnou platností od 1.1.2009 se snižuje vstupní daňová sazba z 15 na 14% a současně se zvedá základ příjmu osvobozeného od daně. V roce 2009 o 170 Euro na 7.834 Euro, v roce 2010 půjde o 8.040 Euro. Rodinám s dětmi a zaměstnancům se od roku 2009 do základu pro výpočet daně nebudou započítávat příspěvky na děti, od roku 2010 bude odpočitatelnou položku představovat rovněž příspěvek na zdravotní a pečovatelské pojištění.
12. Příspěvky na zákonné zdravotní pojištění
Stát přebírá část hodnoty povinného zdravotního pojištění občanů. V roce 2009 (s účinností od 1.7.2009) navyšuje svůj příspěvek zdravotním pojišťovnám o 3 mld. Euro, v roce 2010 o 6 mld. Euro. Odvody, které nesou z poloviny zaměstnavatel a z poloviny zaměstnanec, se snižují z původních 15,5% na 14,9% hrubé mzdy, rozdíl 0,6% nese stát.
13. Podpora rodin s dětmi
Rodiny obdrží na každé dítě jednorázový příspěvek ve výši 100 Euro. Vyšší pravidelné příspěvky na dítě obdrží od 1.7.2009 občané pobírající sociální podporu v nezaměstnanosti.
14. Zavedení nových pravidel limitního státního zadlužení
Závazek rozpočtové disciplíny hodlá vláda dle návrhu lednového „balíčku II.“ dokonce zakotvit i do ústavy. Příslušný pasus má stanovit hranici nového zadlužení, které by nesmělo přesáhnout 0,5% HDP. Jde o poměrně dlouhý proces. Nová klausule by měla být sice projednávána již v této legislativní periodě a posléze i v komisi federace, s její efektivní platností lze – případně s jistou přechodnou modifikaci, počítat nejpozději do roku 2015.
Prameny: Materiály a prohlášení spolkového kabinetu, Spolkového ministerstva financí, Spolkového ministerstva hospodářství, Spolkového sněmu, Statistického úřadu Destatis, Spolkového svazu průmyslu – BDI, vlastní materiály ZÚ Berlín, denní a hospodářský tisk SRN.
V Německu uznávaný analytik, předseda představenstva Sdružení českých podniků v Německu Ing. Josef Hladík, věnoval pozornost těm vládním opatřením, které mohou mít přímý pozitivní dopad na český export:
1. Zvýhodněné úvěry pro energetickou sanaci budov.
Velký trh pro investory, nejlépe v kombinaci se stavebními firmami.
Na rozdíl od např. Polska české firmy nevyvíjejí žádné aktivity.
2. Možnost soukromých osob odečíst z příjmů drobné řemeslnické práce za opravy a modernizaci bytů a domů - příležitost pro poskytování služeb.
Každý plátce daně může snížit svůj příjem o 20 % z účtované částky za řemeslnické práce, maximálně o 1.200 Euro ročně. Čili účet do výše 6.000 Euro.
3. Možnost degresivních odpisů ve výši 25 % za rok 2009 a 2010.
Důležité pro ty české firmy, které by se hodlaly usadit v Německu.
4. Osvobození od daně z motorových vozidel.
Téma pro automobilový průmysl v ČR. Nově zakoupená auta do konce června 2009 jsou osvobozena od daně na jeden rok, pokud splňují alespoň emisní třídu 5.
5. Urychlení výstavby dopravní infrastruktury - teoreticky pro stavební firmy.
K dispozici je v roce 2009 a 2010 navíc jedna miliarda Euro. České stavební firmy se však na rozdíl od polských i slovenských z Německa prakticky stáhly.
6. Zvláštní odpisy pro malé a střední firmy.
Dodatečně k již uvedeným degresivním odpisům mají malé a střední firmy možnost odepsat v roce 2009 a 2010 navíc 20%. Důležité pro ty české firmy, které se hodlají usadit v Německu.
7. Prémie 2.500 Euro za sešrotování starého auta při koupi nebo leasingu nového auta.
Výsledky se dostavily, počet nově registrovaných aut stoupl v únoru o 25 %, což je nejlepší výsledek od roku 2003.
V souvislosti s německými opatřeními hraje důležitou roli skutečnost, že vzhledem k silnému napojení českého národního hospodářství na německou ekonomiku všechny kroky, které přispívaly ke zmírnění krize v Německu, prospívaly i České republice. To platí zejména pro české podniky s německou účastí. Tyto podniky hrají rozhodující roli v českých exportech do Německa a v době krize přispěly významně k relativní stabilizaci českých vývozů.
Vývoj českých exportů
změna v % v meziročním srovnání
Německo Celkem
rok 2007 11,6 15,0
rok 2008 - 0,5 - 0,7
rok 2009 - 8,5 - 13,1
Pramen: ČSÚ
Vývoj hrubého domácího produktu
změna v % k předchozímu čtvrtletí, očištěno o sezónnost a pracovní dny
Německo Česká republika
1. čtvrtletí 2008 1,6 0,6
2. čtvrtletí 2008 - 0,6 0,7
3. čtvrtletí 2008 - 0,3 0,3
4. čtvrtletí 2008 - 2,4 - 0,9
1. čtvrtletí 2009 - 3,5 - 4,1
2. čtvrtletí 2009 0,4 - 0,3
3. čtvrtletí 2009 0,7 0,6
4. čtvrtletí 2009 0,0 0,7
Pramen: ČSÚ, Statistisches Bundesamt
Z výše uvedeného je patrné, že krize v Německu začala dříve než v České republice – HDP poklesl v Německu již ve 2. čtvrtletí 2008, v ČR až ve 4. čtvrtletí 2008. V Německu také dříve skončila (vzrůst HDP ve 2. čtvrtletí 2009, v ČR ve 3. čtvrtletí 2009).
Německo se v době krize ukázalo jako stabilizující hospodářský partner České republiky. Zatímco celkové české exporty poklesly v roce 2009 o 13,1 %, exporty do Německa se snížily pouze o 8,5 %.
V roce 2010 počítá německá spolková vláda podle „Jahreswirtschaftsbericht 2010“ z ledna letošního roku s růstem HDP o 1,4 %. Exporty by se přitom měly zvýšit o 5,1 %, importy o 3,4 %. Spolková vláda přitom zdůrazňuje, že zahraniční obchod v běžném roce ještě nedosáhne úrovně před krizí. Za značný problém pokládá vláda silné kapacitní rezervy, tj. nevyužitý pracovní a strojní potenciál, který se v průběhu krize nahromadil. Vysoký počet zaměstnanců pracujících na zkrácený pracovní úvazek povede k tomu, že se zaměstnanost nezvýší, dokonce nelze vyloučit přes hospodářské oživení nárůst nezaměstnanosti. Odhady předpokládají vzestup z 8,2 % na 8,9 %. Velkou pozornost hodlá spolková vláda věnovat snížení deficitu státních financí. Prvním krokem bude přísná fiskální disciplina. Od zjednodušení a nového koncepčního řešení daňového systému si spolková vláda slibuje počínaje rokem 2011 dodatečné impulsy pro hospodářský růst.
Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)
Vývoj HDP
Koncem 80. let patřilo Německo mezi nejbohatší země Evropy. Hrubý domácí produkt přepočtený na obyvatele paritou kupní síly byl o 20 procent nad průměrem EU. Ještě počátkem 90. let bylo mezi první tři nejbohatší státy tehdejší patnáctky. Poté se ale pozice Německa neustále zhoršovala. V polovině 90. let bylo již na 6. místě (za Lucemburskem, Rakouskem, Dánskem, Belgií a Nizozemím). Důvodem pro tento propad byly zejména náklady na sjednocení Německa a vyrovnání hospodářské úrovně nových spolkových zemí. Ze státního rozpočtu proudilo a stále proudí na východ Německa ve formě různých podpor ročně 70 miliard euro. Tyto dotace jsou určeny na financování důchodů, nezaměstnanosti, na výstavbu dopravní infrastruktury a podporu rozvoje průmyslu a podnikání. Průmyslová produkce v nových spolkových zemích roste sice rychleji než v západní části, ale i přesto zůstává rozdíl mezi hospodářskou úrovní Východu a Západu značný: Na Východě je dvakrát větší nezaměstnanost a HDP na hlavu je o necelou třetinu nižší. Díky omezeným pracovním příležitostem se od roku 1990 snížil počet obyvatel východního Německa o 9 %. Nejen z tohoto důvodu zůstává průmyslová báze bývalé NDR i nadále relativně slabá.
Situace se výrazněji zlepšila až v roce 2006, kdy ekonomický růst dosáhl 2,9%. I rok 2007 byl pro německé hospodářství úspěšným. Stejně jako v předešlém roce rostl HDP poměrně vysokým tempem (+2,5%). V běžných cenách činil 2 423 mld. euro. Hospodářský vývoj byl podpořen jak domácí, tak zahraniční poptávkou. I přes výrazné posílení eura vůči dolaru a mírné oslabení světové konjunktury měly největší podíl na růstů HDP exporty Německa, které se zvýšily o 8,3 % (cenově očištěno). Přínosem na straně domácí poptávky byly především investice (růst 0,9%),
Začátkem roku 2008 se hospodářská konjunktura SRN zpomalila. Za první čtvrtletí vzrostl HDP o 1,3% a během dalších tří měsíců došlo dokonce k poklesu o 0,5%. Celkově se produkce zvýšila o 1,3%. Do vývoje HDP se (kromě exportů) pozitivně promítly především investice ve stavebnictví a investice do strojů a zařízení. Naproti tomu spotřeba domácností vzhledem k rostoucím cenám spíše stagnovala. V posledních měsících roku bylo již zřejmé, že celosvětová finanční krize bude mít pravděpodobně větší vliv na německé hospodářství, než se předpokládalo.
Vývoj hrubého domácího produktu, cenově očištěno
2004 2005 2006 2007 2008
+ 1,3% + 0,9% + 2,9% +2,5 +1,3
Zdroj: Spolkový statistický úřad, březen 2009
Rok 2009 a hospodářská krize
Začátkem roku 2009 byla spolková vláda o poznání optimističtější, když prognostikovala vývoj HDP -2,3%. Avšak již během prvního čtvrtletí 2009 bylo zřejmé, že recese bude mnohem hlubší. Hrubý domácí produkt se loni propadl o 5%.
Podle Spolkového statistického úřadu ve Wiesbadenu vzrostl po cenovém, sezónním a kalendářním očištění německý HDP ve 3.čtvrtletí oproti 2.čtvrtletí o 0,7%. Po silném propadu na přelomu 2008/2009 mírné oživení z 2.čtvrtletí (+0,4%) tedy pokračovalo. Podle původních předpokladů měla německá ekonomika i v posledním čtvrtletí loňského roku růst. Nakonec však stagnovala hlavně kvůli slabšímu poptávkovému impulsu. Pozitivní vliv na vývoj německého HDP měl ve 3.čtvrtletí zejména export a investice do zařízení a staveb. Zároveň výrazně vzrostl dovoz, což vedlo k navýšení zásob.
V meziročním srovnání je vliv finanční a hospodářské krize dobře patrný. Očištěný HPD byl totiž ve 3.čtvrtletí ve srovnání se stejným obdobím loňského roku o 4,8% nižší a v posledních třech měsících zaznamenal propad 1,7%.
2009 4. čtvrtletí 3. čtvrtletí 2. čtvrtletí 1. čtvrtletí
Růst HDP,% oproti předešlému čtvrtletí 0,0 0,7 0,4 -3,5
Růst HDP,% oproti čtvrtletí předešlého roku -1,7 -4,8 -7,0 -6,4
Zdroj: Spolkový statistický úřad, duben 2010
Hlavní příčiny propadu
• Zahraniční poptávka/zahraniční obchod
• Investice do strojů a zařízení
I když se krize od přelomu roku 2008/2009 na finančních trzích již více neprohloubila a nedošlo ani k výraznému nedostatku kreditů, projevil se i v roce 2009 globální propad světové produkce, a tím i celkového mezinárodního obchodu. Za hospodářským poklesem SRN stojí především silný pokles vývozu zboží, jenž činil 17,9%. Světová hospodářská krize značně snížila poptávku po německých produktech v zahraničí, čímž byla jeho hospodářská aktivita značně nalomena.
Portfolio německých exportů je převážně orientováno na vývoz investičních celků (Investitiongüter), z tohoto důvodu došlo v posledním čtvrtletí 2008 a prvním kvartálu 2009 k poklesu vývozu o 9% resp. o 19%, což bylo více než ve světovém zahraničním obchodě. I přes sníženou domácí poptávku implikující i nižší dovoz zboží byl vliv čistých vývozů na HDP -3,4 procentní body.
Dalším negativním impulsem bylo omezení investic do fixního kapitálu (Bruttoanlageinvestitionen), a to o 8,6%. Na jejich redukci měly vliv především investice do strojů a zařízení, které v průměru poklesy o 20%. Naproti tomu investice ve stavebnictví zaznamenaly jen -0,7%.
Stabilizující faktory
• Soukromá spotřeba
• Vládní spotřeba
• Hrubá mzda
• Zaměstnanost
• Index spotřebitelských cen
Ani poměrně neměnné soukromé výdaje nedokázaly nastartovanému vývoji zabránit. Příspěvek spotřeby domácností činil +0,4%, hrubá mzda poklesla o 0,5%. V souvislosti s relativně slibným vývojem těchto dvou ukazatelů hrála důležitou roli stablní situace na pracovním trhu a index spotřebitelských cen. Především díky klesajícím cenám surovin se zvedla cenová hladina o pouhých 0,4%. Rovněž deficit veřejných rozpočtů činil „jen“ 3,2% HDP. Kromě výše zmíněných faktorů zabránily prohlubování státního schodku nízké úrokové náklady.
Rok čtvrtletí HDP v běžných cenách,
mld. EUR
2009 IV 622,10
III 616,00
II 589,60
I 579,50
Zdroj: Spolkový statistický úřad, duben 2010
Změna oproti předešlému roku v %
HDP (cenově očištěno)
Zaměstnanost
Míra nezaměstnanosti v % 1,3
1,4
7,8 -5,0
-0,1
8,2 1,4
-1,0
8,9
Spotřeba domácností a neziskových institucí
Investice do strojů a vybavení
Stavebnictví 0,4
3,3
2,6 0,4
-20,0
-0,7 -0,5
3,1
1,1
Vývoz zboží a služeb
Dovoz zboží a služeb 2,9
4,3 -14,7
-8,9 5,1
3,4
Hrubá mzda (nominální) 2,3 -0,4 0,9
Zdroj: Spolkový statistický úřad, duben 2010
Vliv na ČR
Krize v Německu začala dříve než v České republice – HDP poklesl v Německu již ve 2. čtvrtletí 2008, v ČR až ve 4. čtvrtletí 2008. V Německu také dříve skončila (vzrůst HDP ve 2. čtvrtletí 2009, v ČR ve 3. čtvrtletí 2009). Německá vláda přijala s cílem zmírnit dopad hospodářské krize na ekonomiku dva konjunkturní balíčky, první tzv. Konjunkturpaket 1 v listopadu 2008 a druhý, tzv. Konjunkturpaket 2 v únoru 2009. Celkem se jednalo o 21 opatření, z nichž 7 mělo přímý dopad na české hospodářství.
Prognózy pro rok 2010
Předběžné signály naznačují, že hospodářské ozdravení největší evropské ekonomiky a nejvýznamnějšího obchodního partnera České republiky bude pomalejší než se čekalo. Ovlivnit ekonomiku Německa by mohly i stávající problémy některých dalších států Unie, a to například Řecka. Ne však nutně jen negativně. Problémy Řecka budou patrně korespondovat s oslabením kurzu eura, což by například byla dobrá zpráva pro exportéry. Zároveň to ale zpochybňuje schopnost eurozóny jednat politicky a ekonomicky razantně, což by mohlo mít přímý dopad na investiční a finanční toky.
V roce 2010 počítá německá vláda podle „Jahreswirtschaftsbericht 2010“ z ledna letošního roku s růstem HDP o 1,4%. Exporty by se přitom měly zvýšit o 5,1%, importy o 3,4%. Spolková vláda přitom zdůrazňuje, že zahraniční obchod v běžném roce ještě nedosáhne úrovně před krizí. Za značný problém pokládá silné kapacitní rezervy, tj. nevyužitý pracovní a strojní potenciál, který se v průběhu krize nahromadil. Vysoký počet zaměstnanců pracujících na zkrácený pracovní úvazek povede k tomu, že se zaměstnanost nezvýší, dokonce nelze vyloučit přes hospodářské oživení nárůst nezaměstnanosti. Odhady předpokládají vzestup z 8,2% na 8,9%. Velkou pozornost hodlá spolková vláda věnovat snížení deficitu státních financí. Prvním krokem bude přísná fiskální disciplína. Od zjednodušení a nového koncepčního řešení daňového systému si slibuje počínaje rokem 2011 dodatečné impulsy pro hospodářský růst. Alespoň podle těchto statistik se tedy zdá, že Německo nejhorší fázi finanční a hospodářské krize již překonalo.
Vývoj inflace 2004 - 2009, meziroční srovnání
2004 2005 2006 2007 2008 2009
1,6% 1,5% 1,6% 2,3% 2,6% 0,4%
Zdroj: Spolkový statistický úřad, duben 2010
Vývoj inflace v roce 2009 v % - změna oproti stejnému měsíci předešlého roku
leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec
0,9 1,0 0,5 0,7 0,0 0,1 -0,5 0,0 -0,3 0,0 0,4 0,9
Zdroj: Spolkový statistický úřad, duben 2010
Vývoj inflace v roce 2009 v % - změna oproti předešlému měsíci
leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec
-0,5 0,6 -0,1 0,0 -0,1 0,4 0,0 0,2 -0,4 0,1 -0,1 0,8
Zdroj: Spolkový statistický úřad, duben 2010
Nezaměstnanost
V souvislosti s poklesem hospodářské konjunktury podpořené zánikem mnoha podniků bývalé NDR začala od poloviny 90. let růst nezaměstnanost. Přes neustálá nová opatření na podporu vzniku pracovních míst se situace na trhu práce dlouho nelepšila.
V roce 2004 bylo z důvodu slabého hospodářského růstu kolem 4,4 miliónu osob bez páce, tj. míra nezaměstnanosti dosáhla 11,7%. Zejména v závěru roku 2004 se projevil negativně kvartální hospodářský útlum. Počet nezaměstnaných vzrostl proti stejnému období předcházejícího roku o 3,5%.
V roce 2005 se situace ještě více vyhrotila. V únoru 2005 hlásila Spolková agentura práce (BA) dokonce 5 216 434 oficiálně registrovaných nezaměstnaných, nejvíce v celém poválečném období. Tento počet představoval míru nezaměstnanosti 13 %. Nejvyšší nezaměstnanost zaznamenalo Meklenbursko-Zvěřínsko, kde téměř každý čtvrtý v ekonomicky činném věku byl bez práce.
Ani v roce 2006, kdy došlo k výraznému hospodářskému oživení, nebyl vývoj povzbuzující (míra nezaměstnanosti 12%). Až koncem prvního čtvrtletí 2007 se tento negativní trend začal obracet. V březnu klesla míra nezaměstnanosti pod 10 % (9,8 %) a v prosinci 2007 se dále snížila na 8,1%. I v roce 2008 a začátkem roku 2009 nezaměstnanost i nadále klesala. viz. tab. níže. Světová recese se začala projevovat až v březnu 2009: Poprvé po 80 letech na začátku sezóny, kdy obvykle dochází ke vzniku nových pracovních příležitostí, bylo v březnu registrováno více nezaměstnaných než únoru. Počet lidí bez práce se oproti předešlému měsíci zvýšil o 34 000 na 3 586 tis. a míra nezaměstnanosti dosáhla 8,6%. V porovnání s březnem 2008 se jednalo o nárůst o 78 000 osob.
Nezaměstnanost v letech 2001 až 2009
Rok Celkem
tis. Míra
%
2001 3 852 10,3
2002 4 060 10,8
2003 4 376 11,6
2004 4 381 11,7
2005 4 861 13,0
2006 4 487 12,0
2007 3 776 9,0
2008 3 268 8,7
2009 3 423 8,2
Zdroj: Spolkový statistický úřad, duben 2010
Začátkem roku 2009 předpokládala spolková vláda snížení počtu výdělečně činných osob o 0,7% při poklesu HDP o 2,3%. Zaměstnanost skutečně takto stagnovala, ale při propadu výkonu ekonomiky o 5%. V tomto případě měly vliv především politické stimuly a opatření jako zavedení „systému Kurzarbeit“ – systému zkrácené pracovní doby, kdy v rámci zachování pracovních míst stát doplácí zaměstnanci dvě třetiny ušlé mzdy a zaměstnavateli uhradí až polovinu sociálního pojištění, které odvádí státu (viz. níže). Firmy takto mohou reagovat na hospodářkou recesi snížením produkce, aniž by musely začít propouštět.
Míra nezaměstnanosti 2009 - porovnání staré a nové spolkové země
Staré spolkové země (Západ) Nové spolkové země (Východ) Německo celkem
6,9% 13,% 8,2%
Zdroj. Spolkový statistický úřad, duben 2010
Práce na zkrácenou pracovní dobu v době hospodářské krize
V rámci konjunkturních balíčků (Konjunkturpaket I. z listopadu 2008 a Konjunkturpaket II. z února 2009) zavedla Spolková vláda Konjunkturelles Kurzarbeitentgeld – (Kug). Čili podporu zaměstnavatelů při zavedení práce na zkrácenou pracovní dobu. Toto opatření je významnou součástí nástrojů přijatých ke zmírnění dopadů hospodářské krize, neboť podnikům umožňuje udržet si i přes konjunkturální propad své pracovníky a vyhnout se propouštění.
Poskytovaná podpora
Zaměstnanci obdrží v zásadě 60% jejich ušlé čisté mzdy. Jestliže v domácnosti žije dítě, až 67%.O podporu při práci na zkrácenou pracovní dobu žádá zaměstnavatel, případně zástupce podniku. Podání žádosti a poskytnutí podpory probíhá ve dvoustupňovém řízení. Zaměstnavatel ohlásí místní agentuře práce pracovní výpadek. Agentura práce bezodkladně rozhodne, zda jsou splněny podmínky pro poskytnutí podpory při práci na zkrácenou pracovní dobu. Zaměstnavatel vypočítá výši podpory a vyplatí ji zaměstnancům. Následně podá žádost o úhradu vyplacené podpory místně příslušné Agentuře práce a ta mu poté odpovídající výdaje refunduje. Doba poskytování podpory při práci na zkrácenou pracovní dobu v rámci balíčku opatření ke zmírnění hospodářské krize byla původně prodloužena z 12 měsíců na 18 měsíců.
V květnu 2009 schválil spolkový kabinet prodloužení této doby na max. 24 měsíců. Toto bude platit pro zaměstnance, jimž vznikne nárok na podporu při práci na zkrácenou pracovní dobu do 31. prosince 2009. - Pro pracovníky, jimž vznikl nárok na podporu během roku 2010, činí tato doba 18 měsíců.
Sociální pojištění
Zdravotní, důchodové, úrazové pojištění a pojištění sociální péče je i nadále placeno tak, že zaměstnanec neztrácí žádné své oprávněné nároky z toho plynoucí. Za dobu, po kterou zaměstnanec skutečně pracuje, je zaměstnavatel povinen odvádět příspěvky na jednotlivá pojištění beze změny.
Ale za pracovní dobu, která díky „nasazení“ systému Kurzarbeit odpadá, se snižují příspěvky na sociální pojištění na 80%. Od 1. února 2009 platí ustanovení, že Spolková agentura hradí během zkrácené pracovní doby polovinu příspěvků na sociální pojištění. Pokud zaměstnavatelé umožní svým zaměstnancům během této doby zvyšování kvalifikace, hradí agentura (na základě žádosti zaměstnavatele) příspěvky na sociální pojištění plně. Navíc na základě opatření z července 2009 jsou zmíněné příspěvky na sociální pojištění od sedmého kalendářního měsíce aplikované Kurzarbeit hrazeny ze 100%. Toto opatření platí pro všechny závody jednoho zaměstnavatele, kdy v minimálně jednom z jeho závodů byla od 1. ledna 2009 zavedena po 6 měsíců „Kurzarbeit“. Čili za prvních 6 měsíců dostane zaměstnavatel refundováno 50% příspěvků na sociální pojištění a od 7. měsíce celých 100%.
Zavedení práce na zkrácený úvazek a další opatření pomohly loni v Německu zachovat 1,2 milionu pracovních míst. Podle studie Institutu pro výzkum trhu a zaměstnanosti (IAB) Němci loni v průměru odpracovali 1309 hodin. To je o 43,5 hodiny méně než v roce předchozím. Snížení pracovní doby o 3,2% bylo podle Institutu způsobeno zkracováním úvazků, omezováním přesčasů a dalšími programy, které měly na popud německé vlády v době recese zabránit propouštění zaměstnanců.Tento pokles číselně odpovídá 1,2 milionu míst, která byla „zachráněna“. Počet placených přesčasů se loni snížil o 13 hodin na osobu. Průměrná týdenní pracovní doba v Německu v roce 2009 klesla na 30 hodin. Počet míst na plný úvazek se snížil o 240 000, naopak místa na úvazek částečný zaznamenala růst o 220 000. Celkově lze konstatovat, že přijetí systému „Kurzarbeit“ v rámci konjunkturních balíčků bylo úspěšné. Příslušná legislativní opatření byla přijata včas a podnikatelský sektor je mohl využít dříve, než došlo k hromadnému propouštění. Toto se podle odborníků vyplatilo i státu, kterému se i přes dodatečné výdaje na dorovnání mzdy nezvýšily náklady na nezaměstnané.
Harzovy reformy
Když se v roce 2003 dostalo Německo do hluboké recese, bylo Schröderově vládě zřejmé, že odpovídající opatření nelze již déle odkládat. Hlavním nástrojem změn měla být Agenda 2010, kterou kancléř představil 14. března 2003 ve Spolkovém sněmu. Tímto konceptem, k němuž patřily kromě reforem v sociální oblasti i reformy ve zdravotnictví a daňové oblasti, se mělo dosáhnout odbourání vysoké nezaměstnanosti, snížení mzdových nákladů a reformování již nevyhovujícího vzdělávacího a sociálního systému. Německo se tím mělo do roku 2010 dostat opět na čelní místo a dosáhnout nebývalého blahobytu a pracovních podmínek.
Na reformě německého pracovního trhu pracovala pod vedením bývalého manažera Volkswagenu Peter Hartze tzv. Hartzova komise. Jejím cílem mělo být snížení nezaměstnanosti do roku 2005 na polovinu. Reforma byla rozdělena do několika zákonů (Hartz I až Hartz IV)
Podstata reformy se dá shrnout do těchto bodů:
• Vyplácení základního příspěvku v nezaměstnanosti I (ALG I), který náleží všem evidovaným nezaměstnaným, v rozsahu závislém na výši jejich posledního příjmu, se omezuje pouze na období jednoho roku (dříve až 3 let), pro osoby starší 55 na období 18 měsíců.
• Podpora v nezaměstnanosti II se vyplácí s ohledem na potřeby nezaměstnaného a členů jeho rodiny. Pokud jejich společný majetek nestačí k zajištění výživy domácnosti, teprve tehdy je ALG II vyplácen. Neřídí se, tak jako podpora v nezaměstnanosti I, podle výše posledního příjmu před ztrátou zaměstnání. Zákon vypočítává výši majetku v závislosti na stáří a počtu dětí, do které má žadatel ještě nárok na ALG II. Výše podpory II byla stanovena na 345 € (ve starých spolk. zemích), resp. 331 € (v nových spolk. zemích) měsíčně.
• Nezaměstnaný, pobírající podporu, je povinen přijat jakoukoliv práci, pokud neodporuje dobrým mravům, bez ohledu na kvalifikaci, výši odměny či vzdálenosti pracoviště od bydliště. Odmítne-li nezaměstnaný takovou práci, bude mu snížena podpora v nezaměstnanosti II o 30%, osobám do 25 let pak bude odejmuta.
• K vlastnímu ALG II byly zavedeny přídavky na manžela/lku a děti (cca 200 – 300 € měsíčně).
• Podpora nezahrnuje přídavek na bydlení a topení (tak jako dřívější sociální pomoc). Náklady na ně v přiměřené výši přebírají obce. Příspěvky na zdravotní a důch. pojištění přejímá stát.
Před zahájením této etapy reformy si vláda slibovala, že se ulehčí systému sociálního pojištění a že objem vyplácených podpor klesne. Institut pro pracovní trh a výzkum povolání (IAB) spočítal, že 17% dosavadních příjemců pomoci v nezaměstnanosti ztratí nárok na vyplácení ALG II. Pro 53% příjemců dřívější pomoci se příjmová situace zhorší, pro 47% zlepší.Od vyhlášení platnosti nového zákona se situace z měsíce na měsíc vyostřovala.V mnohých městech odborové svazy pořádaly demonstrace proti reformě, kterých se účastnili desetitisíce demonstrujících, noviny přinášely stále ostřejší komentáře.
Oproti odhadu IAB řádově o desítky procent se v průběhu roku 2005 a počátkem r. 2006 zvyšoval počet žadatelů o přiznání ALG II. Spolkové ministerstvo práce přišla reforma velmi draho. Počet domácností, majících nárok na vyplácení ALG II se zvýšil mezi únorem a zářím 2005 z 4,304 mil. na 4,882 mil. Podle původního rozpočtu mělo být vyplaceno na ALG II v r. 2005 kolem 14 mld. EUR, skutečné výdaje se však vyšplhaly podle některých údajů na 22,4 mld. EUR, podle jiných dokonce na 25 mld EUR|. Proto v rozpočtu na rok 2006 byly výdaje na reformu podstatně zvýšeny a činí 24,4 EUR. Hlavní cíl reformy, úspora nákladů v boji s nezaměstnanosti, byla tak vlastně zcela popřena.
Začalo přibývat případů zneužití ze strany žadatelů, kteří se naučili využívat nedokonalosti zákona, kombinovat práci na černo s minimálními oficiálními příjmy, zbavili se naoko majetku ve prospěch příbuzných a vyzráli nad neschopnosti pracovních agentur nabídnout vhodnou práci. A nebyli to jen podvodníci – ukázalo se, že podmínky pro přiznání ALG II jsou mírnější, než byl dřívější systém sociální pomoci v nezaměstnanosti (v otázkách majetku, sociálního pojištění aj.). To vyvolalo zděšení ve vládních kruzích, protože fakt, že Němci v takové míře podvádějí, je přece nepředstavitelný. Nový doplňovací zákon přijal systém ostrých kontrol zjišťování potřebnosti žadatelů o příspěvek a vyhlásil tvrdé sankce pro ty, kteří o zaměstnání nestojí, ale výhody ALG II neoprávněně využívají. Tato opatření se neminula účinkem a od konce I. čtvrtletí 2006 se začala zlepšovat alespoň situace v počtu nezaměstnaných.
Od poloviny roku 2006 se však situace začala obracet k lepšímu. Díky výše zmíněnému doplňovacímu zákonu úřady práce zefektivnily svoji činnost, zrušily množství nepotřebných projektů na podporu zaměstnanosti a lépe se jim dařilo zprostředkovávat nová pracovní místa. Dopad na snižování nezaměstnanosti mělo i chování obou tarifních stran. Na mnoha místech došlo díky dohodám mezi zaměstnavateli a odbory ke zlepšení podmínek pro zaměstnávání nových pracovníků. Toto se odrazilo především ve snížení růstu nákladů na jednotku práce a naopak ve zvýšení produktivity.
Postupné otevírání německého pracovního trhu
Naopak zcela opačným problém, než jsou obavy z vysoké míry nezaměstnanosti, jsou na druhé straně obavy z nedostatku kvalifikovaných pracovních sil. Nedostává se především odborných technických profesí. V září 2007 proto německá vláda schválila částečné pootevření svého pracovního trhu pro kvalifikované lidi z nových členských zemí Evropské unie včetně České republiky. Od 1. listopadu 2007 se tak usnadní přístup k zaměstnání pro elektrotechnické a strojní inženýry, v jejichž případě nebude muset pracovníní úřad zdlouhavě ověřovat, zda na konkrétní místo není vhodný německý zájemce. Také cizinci, kteří studují na německých vysokých školách, by měli mít snazší možnost po skončení studia zůstat tři roky v Německu a pracovat tam.
16.7. 2008 schválila vláda SRN „Akční program spolkové vlády: příspěvek pracovní migrace k zajištění základny kvalifikovaných sil v Německu". Akční program obsahuje soubor opatření na otevření německého pracovního trhu pro vysokoškolsky vzdělané odborníky z České republiky a dalších zemí EU ze střední a východní Evropy. Opatření vstoupila v platnost k 1.1.2009.
Schválený Akční program ale i nadále předpokládá prodloužení ochrany německého pracovního trhu pro nekvalifikované pracovníky o další dva roky do konce dubna 2011.
Od reformy pracovního trhu si tehdejší vedení SPD hodně slibovalo. G. Schröder označil předložené návrhy Komise pro „Moderní služby na pracovním trhu,“ vedené bývalým členem představenstva Volkswagenu Petra Hartze za nástroje, které přinesou „vyšší zaměstnanost, zvýší vlastní iniciativu občanů a přispějí k vyšší sociální jistotě pracujících.“ Asi na něj zapůsobily reformy, které Hartz provedl v rámci koncernu VW, o kterých jsme psali začátkem roku 2003 (TIC čj. 1039/2003-Bln pod názvem VW- Projekt 5000 za 5000 se ukázal životaschopným).
Od poloviny roku 2006 ALG II byla sjednocena na celém území Německa na výši 345 € měsíčně.
Podle zákona každý nezaměstnaný má v pracovní agentuře svého poradce (Betreuer), který má pomoci při zajištění práce. Je jich však málo a jsou přetíženi, takže nezaměstnaní většinou čekají až tři měsíce, než se na pohovor k poradci dostanou.
Jeden příklad za všechny: Nezaměstnaní mladí lidé, kteří dosud bydleli u rodičů si našli byt, podnájem jinde, třeba jen fingovaný, vytvořili si tak vlastní domácnost a ALG II v souhrnu pro rodiče a děti stoupl asi o 40%.
Ke zneužívání příspěvků v rámci Hartz IV se vyjádřili jak K. Beck, tak i frakční šéf P. Struck za SPD: „Byli jsme příliš optimističtí v tom, že jsme mysleli, že lidé použijí tento systém dávek jen tehdy, pokud ho budou skutečně potřebovat.“
Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory
Průmysl představuje hlavní odvětví národního hospodářství Německa, i když v posledních letech se jeho význam snižuje, tak jak roste podíl odvětví služeb a obchodu.
Průmyslová výroba, která zahrnuje zpracovatelský průmysl vč. hornictví, výrobu a rozvod energie a stavebnictví, v roce 2004 proti předcházejícímu roku 2003, kdy její objem stagnoval (přírůstek 0,2 %), zaznamenala růst 3 %. V roce 2005 přírůstek dosáhl 3,7 % a v roce 2006, který byl charakterizován vzestupem německého hospodářství, se zvýšila průmyslová výroba o 6,1 %. Ve stavebnictví byl zaznamenán v roce 2005 pokles jeho výkonů o 5,6 %, stejný pokles jako v předchozím roce 2004. Zato v roce 2006 se výkon naopak zvýšil o 6,6% . Zpracovatelský průmysl v r. 2005 vzrostl o 3,7 %, v roce následujícím o 6,0 %. V roce 2007 dokonce o 7,5 %. I v prvním pololetí 2008 pokračoval pozitivní vývoj. Ve druhé polovině roku 2008 v souvislosti s globální krizí došlo k celkovému poklesu.
Zpracovatelský průmysl
Zpracovatelský průmysl včetně hornictví a těžby nerostných surovin zaměstnává cca 6,1 miliónů pracovníků a dosahuje obratu 1 423 mld. Euro. Celkový počet ekonomických subjektů (podniky nad 20 zaměstnanců) v tomto odvětví se pohybuje kolem 48 tisíc, avšak jenom přibližně 1,9 % průmyslových podniků tvoří velké společnosti s více než 1000 zaměstnanci. Ty zaměstnávají téměř 40 % zaměstnanců. Téměř tři čtvrtiny firem zaměstnávají méně než 100 zaměstnanců, přičemž velká většina německých průmyslových podniků se řadí svojí velikostí (počet zaměstnanců, obrat) mezi malé a střední firmy.
Celý zpracovatelský průmysl v r. 2004 zaznamenal obnovení rostoucího trendu, které však bylo závěrem roku zbržděno nepříznivým vývojem kurzu Eura proti dolaru a rekordním růstem cen surové ropy a plynu. V roce 2005 došlo jen k relativně mírnému zvýšení růstu na 3,7 %. V roce 2006 došlo v souvislosti s celkovým rozmachem ekonomiky k podstatnému nárůstu o 6,0 %. V roce 2007 výroba vzrostla dokonce o 7,6 %, i když negativně působil pokračující nárůst cen ropy a energií. Příznivě naopak působilo posilování EUR vůči USD. První polovina roku 2008 zachovala růstový trend; v souvislosti s globální hospodářskou krizí však došlo od podzimu 2008 ke zpomalení výroby.
Mezi 23 obory zpracovatelského průmyslu jsou nejdůležitějšími výroba dopravních prostředků, strojírenství, elektrotechnický průmysl, potravinářství, chemický průmysl a kovo-zpracovatelský průmysl. Trendy průmyslové výroby posledních 5 let ukazuje následující tabulka:
Konjunkturní trendy průmyslové výroby v letech 2004 - 2008 (přírůstek nebo pokles v % ve srovnání s rokem 2005)
2004 2005 2006 2007 2008
Průmysl celkem: 97,6 100 105,3 111,2 111,9
I.Energetický průmysl 100,2 100 101,4 97,8 96,2
II.Zpracovatelský průmysl a hornictví 96,8 100 105,7 112,5 113,4
- Výroba dopr. prostředků 97,2 100 109,5 113,4 123,9
- Strojírenství 95,6 100 107,5 119,0 124,9
- Elektrotechnický průmysl 97,0 100 108,1 114,7 116,4
- Chemický průmysl 97,3 100 103,7 105,6 101,6
- Potravinářský průmysl 95,0 100 101,8 104,9 105,1
- Kovozpracující průmysl 99,6 100 108,0 111,8 110,6
- Průmysl gum. a plast. hmot 99,8 100 104,4 110,7 107,9
- Koksárenství a zpr. miner. olejů 96,8 100 99,5 98,6 98,6
- Průmysl skla a keramiky 103,9 100 105,8 107,2 103,6
- Textilní průmysl 103,9 100 99,6 100,7 96,2
- Dřevozpr. průmysl (bez výroby nábytku) 99,8 100 106,9 105,4 103,9
- Papírenský, tiskárenský průmysl 97,4 100 104,0 109,3 109,9
- Hornictví 102,1&nb