Německo - obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
Smluvní základna
Kromě dvoustranných smluv a dohod byly ekonomické vztahy České republiky a Spolkové republiky Německo v roce 2003 upraveny celou řadou multilaterálních dohod, z nichž nejvýznamnější dosud byla Evropská dohoda zakládající přidružení mezi Českou republikou na straně jedné a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé. (č. 7/1995 Sb.). Od 1. 5. 2004 se stala Česká republika členským státem Evropské unie na základě Smlouvy o přistoupení k Evropské unii, která byla podepsána dne 16. 4. 2003 v Aténách.
Mezi nejvýznamnější dvoustranné dohody ekonomického charakteru patří:
• Dohoda mezi ČSFR a SRN o podpoře a vzájemné ochraně investic (č. 573/1992 Sb., podepsaná dne 2. 10. 1990 v Praze, platná od 2. 8. 1992) a
• Dohoda o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku (č. 18/1984 Sb., podepsaná dne 19. 12. 1980 v Praze, platná od 17. 11. 1983).
K základním dohodám a smlouvám ekonomického a pracovně - právního charakteru dále patří:
• Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou SRN o dalším rozvoji hospodářské, průmyslové a technické spolupráce (č. 83/1975 Sb., podepsaná dne 22. 1. 1975 v Bonnu, platná ode dne podpisu)
• Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Spolkové republiky Německo o vnitrozemské vodní dopravě (č. 330/1990 Sb., podepsaná dne 26. 1. 1988 v Praze)
• Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou SRN o vzájemné úpravě zdaňování silničních vozidel v mezinárodní dopravě (č. 486/1992 Sb., podepsaná dne 8. 2. 1990 v Bonnu, platná od 28. 5. 1992)
• Ujednání mezi FMZV ČSFR a Spolkovým ministerstvem výživy, zemědělství a lesnictví SRN o podpoře spolupráce podniků v oblasti zemědělství, lesnictví a potravinářství (podepsaná dne 17. 4. 1990 v Praze, platná ode dne podpisu)
• Dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Spolkové republiky Německo o vzájemném zaměstnávání československých a německých občanů za účelem rozšíření jejich odborných a jazykových znalostí z 23. 04. 1991
• Dohoda mezi vládou ČSFR a vládou SRN o vysílání československých pracovníků z podniků se sídlem v ČSFR k zaměstnání na základě smluv o dílo (podepsaná dne 23. 4. 1991 v Praze, platná ode dne podpisu, včetně Ujednání č. 366/1991)
• Dohoda mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Spolkovým ministerstvem pro životní prostředí, ochranu přírody a bezpečnosti reaktorů SRN o uskutečnění společných pilotních projektů na ochranu životního prostředí ke snížení znečištění životního prostředí přecházejícího hranice (č. 28/1995 Sb., podepsaná dne 19. 12. 1994 v Praze)
• Smlouva mezi ČR a SRN o ulehčení pohraničního odbavování v železniční, silniční a vodní dopravě (č. 157/1996 Sb., podepsaná dne 19. 5. 1995 ve Furth im Wald, platná od 1. 6. 1996)
• Dohoda mezi vládou ČSFR a vládou SRN o vědeckotechnické spolupráci (podepsaná dne 2. 11. 1990 v Praze, platná ode dne podpisu)
• Dohoda mezi vládou ČR a vládou SRN o mezinárodní silniční osobní a nákladní dopravě (č. 199/1997 Sb., podepsaná dne 19. 6. 1997 v Praze, platná ode dne podpisu)
• Smlouva mezi ČR a SRN o spolupráci na hraničních vodách v oblasti vodního hospodářství (č. 66/1998 Sb., podepsaná dne 12. 12. 1995 v Drážďanech, platná od 25. 10. 1997)
• Dohoda mezi vládou ČR a vládou SRN o spolupráci v oblasti ochrany životního prostředí (č.53/1999 Sb., podepsaná dne 24. 10. 1996 v Bonnu)
• Dohoda mezi Ministerstvem životního prostředí ČR a Spolkovým ministerstvem pro životní prostředí, ochranu přírody a bezpečnost reaktorů SRN o uskutečnění společných pilotních projektů na ochranu životního prostředí ke snížení znečištění životního prostředí přecházejícího hranice (č. 300/1996 Sb., podepsaná dne 24.10.1996 v Bonnu)
• Dohoda mezi vládou ČR a vládou SRN o ulehčení mezinárodní životně důležité civilní dopravy (podepsaná dne 23. 4. 1998 v Bonnu, platná ode dne podpisu)
• Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Spolkové republiky Německo o letecké dopravě (podepsaná dne 23. 4. 1998 v Bonnu)
• Smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o železniční dopravě přes společné státní hranice a o ulehčené průvozní železniční dopravě (č. 63/2001 Sb., podepsaná dne 19. 6. 1997 v Praze)
• Smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o dalším usnadnění styku při poskytování právní pomoci na základě Haagských úmluv ze dne 1. března 1954 o civilním řízení, ze dne 15. listopadu 1965 o doručování soudních a mimosoudních písemností v cizině ve věcech občanských nebo obchodních a ze dne 18. března 1970 o provádění důkazů v cizině ve věcech občanských nebo obchodních (Praha z 02. 02. 2000)
• Smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o vzájemné pomoci při katastrofách a velkých haváriích z 19. 09. 2000
• Smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o sociálním zabezpečení Praha , 27. 07. 2001 (č. 94/2002 Sb. m. s.)
• Ujednání o provádění Smlouvy ze dne 27. července 2001 mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o sociálním zabezpečení Praha, 27. 07. 2001 (č. 95/2002 Sb. m. s.)
• Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Spolkové republiky Německo o přechodném pobytu příslušníků ozbrojených sil České republiky a ozbrojených sil Spolkové republiky Německo na území druhého státu, Praha , 31. 07.2003 (č. 93/2004 Sb. m. s.)
• Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Spolkové republiky Německo o započítání zásob ropy a ropných produktů České republiky uskladněných ve Spolkové republice Německo, Praha , 12. 01. 2004 (č. 37/2004 Sb. m. s).
Po vstupu ČR do Evropské unie nedošlo ke zrušení platnosti těchto smluv, ačkoliv některá jejich ustanovení se stala překonanými (obsolentní) nebo byla překryta legislaturou EU (acquis communautaire).
Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let. Obchodní vztahy s Německem jsou již léta na velmi vysoké úrovni. Německo zůstává našim nejvýznamnějším obchodním partnerem. Vede s velkým náskokem před Slovenskou republikou, Polskem, Francií, Velkou Británií a Rakouskem.
I když je SRN se zhruba 30% exportní destinací číslo 1, jeho podíl ve prospěch ostatních zemí klesá. Zatímco v roce 2000 směřovalo do Německa 40% našeho vývozu, v době našeho vstupu do EU to bylo již 36% a předešlém roce 2009 32,6%.
Vysoký podíl českého vývozu do SRN svědčí o vysoké míře provázanosti ekonomiky ČR s ekonomikou a trhem německým. Velice potěšitelný je fakt, že obchodní bilance ČR se SRN je od roku 1998 aktivní. Od roku 1997 do roku 2001 dle údajů Českého statistického úřadu vzrostl vývoz České republiky do SRN z 256 mld. Kč na 484 mld. Kč, zvýšil se tedy o rekordních 89,1%. Po následujícím mírném poklesu v roce 2002 došlo v roce 2003 k obnovení růstové tendence, která v roce 2004 v důsledku vstupu ČR do EU a odstranění posledních administrativních bariér zahraničnímu obchodu ještě akcelerovala. V roce 2004 obrat vzájemného zahraničního obchodu poprvé v historii překročil jeden bilion Kč.
Česko-německý zahraniční obchod za období 2000 - 2008 mil. CZK
Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Vývoz 453 521 484 424 457 020 507 154 623 100 628 530 684 974 761 775 758 463
Dovoz 400 538 456 491 430 510 469 319 554 300 550 495 599 422 670 601 640 670
Obrat 854 059 940 915 887 530 976 473 1 177 400 1 179 025 1 284 396 1 432 376 1 399 133
Bilance 52 983 27 933 26 510 37 835 68 800 78 035 85 552 91 174 117 793
Zdroj: ČSÚ, únor 2009
Zahraniční obchod mezi Českou republikou a Německem vykazoval řadu let značnou dynamiku růstu. V roce 2008 (v korunovém vyjádření) však poprvé po šesti letech došlo k poklesu objemu obchodu mezi oběma zeměmi, a to jak na straně vývozů, tak na straně dovozů.
Změna vzájemné obchodní výměny 2008/2007
Změna % (CZK) Změna % (EUR)
Vývoz -0,5 10,8
Dovoz -4,4 6,4
Obrat -2,4 8,6
Zdroj: ČSÚ, březen 2009
Bilance vzájemné obchodní výměny České republiky s Německem za rok 2009
Zahraniční obchod s Německem v roce 2009 zaznamenal poprvé v historii ČR výrazný propad. Podle údajů Českého statistického úřadu dosáhl vývoz do Německa za rok 2009 695 mld. Kč a dovoz z Německa 530 mld. Kč. Oproti minulému roku tedy došlo k rekordnímu poklesu jak na straně exportu, tak na straně importu. Větší propad na straně dovozů měl příznivý vliv na obchodní bilanci, která skončila přebytkem 167 mld. Kč, což představuje o téměř 50 mld. Kč lepší výsledek než v roce 2008. V eurovém vyjádření zaznamenala obchodní výměna vyšší propad než ve vyjádření korunovém. Ve vývozu se jedná o rozdíl 5,2 a v dovozu 4,5 procentních bodů.
Česko-německý zahraniční obchod za rok 2009 CZK (tis. )
Vývoz 695 084 771 695 084 771
Dovoz 530 243 437 530 243 437
Obrat 1 225 328 208 1 225 328 208
Bilance 164 841 334 164 841 334
Zdroj: ČSÚ, březen 2009
Změna vzájemné obchodní výměny 2009/2008
Změna%(CZK) Změna% (EUR)
Vývoz -8,5 -13,7
Dovoz -17,6 -22,1
Obrat -12,7 -17,6
Zdroj: ČSÚ, březen 2009
Německý trh tvoří 16 spolkových zemí, které se liší velikostí, intenzitou a komoditními zvláštnostmi v obchodní výměně s ČR. 63% českého vývozu a 47% dovozu ze SRN realizují tři spolkové země: Bavorsko, Severní Porýní-Vestfálsko a Bádensko-Virtembersko. K nim se řadí s dalšími 22% ve vývozu a 18% v dovozu do ČR tři země: Sasko, Dolní Sasko a Hesensko. Na těchto šest spolkových zemí připadne tedy 85% našeho vývozu a 65% našeho dovozu z Německa.
Podíl jednotlivých spolkových zemí na zahraničním obchodě ČR - SRN v roce 2009
Spolková země Vývoz do SRN% Dovoz do SRN% Obrat%
Šlesvicko-Holštýnsko 1,0 1,2 1,1
Hamburk 3,2 2,0 2,6
Dolní Sasko 7,2 8,1 7,6
Brémy 0,7 0,5 0,6
Severní Porýní-Vestfálsko 15,1 16,6 15,8
Hesensko 5,4 5,0 5,2
Rýnská Falc 2,3 3,1 2,7
Bádensko-Virtembersko 16,7 12,5 14,7
Bavorsko 29,9 17,8 24,2
Sársko 1,5 0,9 1,2
Berlín 0,8 1,1 0,9
Braniborsko 1,0 1,7 1,3
Meklenbursko-Přední Pomořansko 0,4 0,4 0,4
Sasko 10,9 4,5 7,9
Sasko-Anhaltsko 1,0 2,9 1,9
Durynsko 1,1 2,1 1,6
Nespecifikováno 1,5 19,6 10,6
Celkem 100 100,0 100,0
Zdroj: Spolkový statistický úřad, duben 2010
Role České republiky v zahraničním obchodě Německa
Česká republika se zařadila mezi přední obchodní partnery SRN. V Německém vývozu byla v roce 2009 na 12. místě (po Spanělsku, Polsku, Švýcarsku, Číně, ale před Ruskem, Švédskem a Maďarskem), v dovozu je 11. v pořadí (za Ruskem, Švýcarskem, Rakouskem, ale před Polskem a Japonskem). Podílela se 2,8% na celkovém vývozu a 3,6% na dovozu SRN.
Komoditní struktura českého vývozu/dovozu
Vývoz do Německa
Komoditní struktura vzájemné obchodní výměny zůstává poměrně stejná jako v předešlých letech. Ve zbožové struktuře dominují stroje a dopravní prostředky, které činí 55% ve vývozu a 43 % v dovozu. Zvýšil se podíl exportu silničních vozidel z 15,8% na 19,4%.
Ze skupiny stroje a dopravní prostředky dominují ve vývozu tři hlavní položky:
Silniční vozidla 19,4%
Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče 12,0%
Stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu 6,8%
Komoditní struktura vývozů do SRN, 2009
Název zboží Podíl na celkovém vývozu z ČR do SRN %
Potraviny a živá zvířata 2,5
Nápoje a tabák 0,2
Suroviny nepoživatelné, s výjimkoupaliv 2,7
Minerální paliva, maziva a příbuznémateriály 4,4
Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 0,0
Chemikálie a příbuzné výrobky, j.n. 4,1
Tržní výrobky tříděné hlavně podlemateriálu 17,5
Stroje a dopravní prostředky 55,4
Průmyslové spotřební zboží 13,0
Komodity a předměty obchodu, j.n. 0,1
Celkem 100
Zdroj. ČSÚ, únor 2010
Dovoz z Německa
Komoditní struktura dovozu z Německa do České republiky je podobná struktuře českého vývozu. Ovšem podstatně větší podíl mají chemikálie a příbuzné výrobky – 13,1%. (Ve vývozu zaujímají pouze 4,1%).
Ze skupiny stroje a dopravní prostředky v dovozu dominují následující tři položky:
Silniční vozidla 12,7%
Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče 10,4%
Stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, j.n. 7,3%
Komoditní struktura dovozů z SRN, 2009
Název zboží Podíl na celkovém dovozu do ČRze SRN %
Potraviny a živá zvířata 5,0
Nápoje a tabák 0,4
Suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv 1,6
Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 3,9
Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 0,2
Chemikálie a příbuzné výrobky, j.n. 13,1
Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 22,3
Stroje a dopravní prostředky 43,2
Průmyslové spotřební zboží 10,2
Komodity a předměty obchodu, j.n. 0,0
Celkem 100,0
Zdroj. ČSÚ, únor 2010
V porovnání s minulým rokem vývoz silničních vozidel vzrostl, a to o12,5%. Dovoz silničních vozidel se naproti tomu snížil o 20,4%. (Za jednu z hlavních příčin lze považovat zavedení „šrotovného“ spolkovou vládou.)
Komoditní struktura dovozu z Německa do České republiky je podobná struktuře českého vývozu. 45% tvoří dovozy strojů a zařízení (silniční vozidla 13%). Podstatně vyšší podíl mají polotovary pro další zpracování, jichž se u nás nedostává. Jde přitom zejména o výrobky chemického průmyslu (12%).
Bilance vzájemné obchodní výměny podle komodit
Celková bilance vzájemného obchodu s Německem je pro Česko republiku kladná. Vysoce aktivní saldo dosahujeme především v obchodu se stroji a dopravními prostředky a dále pak s průmyslovým a spotřebním zbožím. Naopak ze SRN více dovážíme chemikálie, potraviny a živá zvířata. (viz. tab. níže)
Saldo obchodní bilance se SRN, 2009
Komodita Stat. hodnota CZK(tis.)
Potraviny a živá zvířata -9 334 417
Nápoje a tabák -181 618
Suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv 10 477 785
Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 10 343 244
Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky -988 607
Chemikálie a příbuzné výrobky, j.n. -40 657 723
Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 2 270 144
Stroje a dopravní prostředky 154 530 853
Průmyslové spotřební zboží 34 877 736
Komodity a předměty obchodu, j.n. 739 152
Zdroj. ČSÚ, únor 2010
Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)
Vyspělé německé hospodářství s vysokým stupněm otevřenosti světovému trhu soustřeďuje ve všech oborech hlavní konkurenci prakticky z celého světa, avšak zároveň nabízí spolupráci v širokém spektru průmyslových oborů a komodit.
Možnosti zakázkové výroby, kooperací a subdodávek se nabízejí ve všech odvětvích zpracovatelského průmyslu v Německu, zvláště pak v oblasti strojírenství, automobilového, elektrotechnického a kovozpracujícího, plastikářského průmyslu, dodávek pro investiční celky, ekologické technologie apod. Obstarávání subdodávek v zahraničí již není doménou pouze velkých firem a výrobců. Dnes jsou to i malé a střední německé firmy, které hledají kooperační partnery v sousedních zemích včetně ČR. Obecně platí, že Česká republika je zde vzhledem ke své průmyslové tradici a geografické blízkosti uznávaným partnerem.
Avšak hlavní směr zvyšování konkurenceschopnosti českých firem nejenom v Německu nemůže být do budoucna zakládán na nízkých cenách a mzdách, ale na kvalitativních faktorech produktivity, zvyšujících konečné efekty vývozu. Aby české produkty uspěly je nutné, aby firmy změnily své postavení na německém trhu, a to z pozice subdodavatelů do pozice generálních dodavatelů.
Bohužel je nutné konstatovat, že v posledních letech ve vztahu k Německu naše podnikatelská sféra v tomto signifikantního pokroku nedosáhla. Nadále platí, že exporty do Německa pocházejí hlavně od firem pod zahraniční kontrolou. Navíc řada českých firem, které do Německa vyvážejí, tam nemá vlastní podnikatelskou bázi – jsou velmi často závislé na různých mezičláncích. Pokud chceme i nadále udržet dosavadní vysokou úroveň vzájemné obchodní výměny, musí se Česká republika snažit v zemi udržet hlavní nositele českých exportů do Německa, tj. firmy pod zahraniční kontrolou. Dále pak nutné nabídnout originální českým firmám instrumetárium, které by je na tento trh dovedlo a na něm udrželo.
Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce
Kromě klasických forem přímých obchodů nabývají na významu další formy obchodní a hospodářské spolupráce zahraničních firem s firmami českými, s čímž souvisí investiční aktivity zahraničních společností v České republice. Odhaduje se, že v Česku působí cca 3 500 až 4 000 německých společností. Z hlediska kapitálové angažovanosti se jedná jak o stoprocentně vlastněné pobočky německých podnikatelských subjektů, tak i různé formy smíšených společností s různou kapitálovou účastí.
Nejvíce německých investic v České republice směřuje dlouhodobě do výroby motorových vozidel, obchodu a obchodních služeb, peněžnictví, výroby elektropřístrojů. První významnou německou investici v ČR po roce1990 představuje investice koncernu Volkswagen do Škody Mladá Boleslav, která se řadí mezi tři největší přímé zahraniční investice v České republice vůbec. V roce 2002 přibyla akvizice Transgasu a distribučních krajských společností německou společností RWE Gas AG za 4,1 mld. Euro. K dalším německým investičním projektům v ČR v devadesátých letech patří např. investice firem Siemens, AEG, Continental, Linde, Deutsche Telekom, Robert Bosch, Schoeller, Knauf, Paul Hartmann, Messe Düsseldorf, Schade, TDW, Osram, Hella-Autotechnik, Hebel, E.ON.
Vysoký podíl německých investic na celkové sumě přímých zahraničních investic v České republice lze mimo příznivé investiční klima vysvětlit částečně také tím, že nadnárodní společnosti často investují v ČR přes své pobočky registrované v Německu. Tímto způsobem mohou využívat dobrých kontaktů v českém prostředí, které tyto pobočky v České republice většinou mají.
Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci
V roce 2009 vyřídil obch. - ekon. úsek ZÚ ČR v Berlíně na 2 050 nejrůznějších dotazů, poptávek a nabídek z Německa i České republiky. Obsah a zaměření dotazů bylo široké, od jednoduchých dotazů až po velmi podnětné a konkrétní poptávky na obchodní spolupráci s českými partnery, dodávku zboží, zušlechťovací styk, zakládání firem, či na podnikatelské či právní prostředí. I nadále zůstával vysoký podíl dotazů souvisejících se členstvím ČR v EU – přechodná období, dotazy na možnosti nákupu nemovitostí, dotazy komerčně-právního charakteru, dotazy k aplikaci směrnic EU, netarifním překážkám obchodu, dotazy z celní, daňové, pracovně-právní oblasti, jakožto přeshraničního poskytování služeb. Z české strany převažovaly dotazy na možnosti uplatnění se na německém trhu, zatímco z německé strany největší zájem byl právě o možnosti podnikání a zakládání firem.
Pro rozšíření informačního záběru české podnikatelské sféry je převážná většina zmíněných německých poptávek po českých výrobcích a službách zveřejňována na
Zahraniční rozvojová spolupráce
Po vstupu České republiky do Evropské unie dne 1.5.2004 rozvojová spolupráce s Německem zanikla.
Vzájemná výměna v oblasti služeb
Na celkových příjmech z relace ČR –SRN: vývoz zboží a služeb se služby podílejí cca. 10%.
Vývoj bilance služeb mezi ČR a SRN lze označit v posledních letech za velmi pozitivní. Trvale je ve vzájemném vztahu docilováno vysoce aktivní saldo.
Příjmy České republiky z vývozu služeb činily v roce 2008 127 340 mil. Kč, SRN naopak výdaje za nákup německých služeb činily 64 644 mil. Kč. Ve strovnání s rokem 2007 se zvýšil export našich služeb do SRN o 35% zatímco dovoz jen o 1,7%. Saldo vzájemné výměny dosáhlo rokordních 62 mil. Kč.
Obchodní výměna služeb v letech 2005 – 2008 mil. CZK
2005 2006 2007 2008
Vývoz 72 556,2 83 406,1 94 287,2 127 359,4
Dovoz 51 716,9 58 340,6 63 541,3 64 644,3
Saldo 20 839,2 25 065,4 30 745 62 715
Zdroj: ČNB, září 2009
Obchodní výměna služeb za rok 2009 mil. CZK
Příjmy Výdaje Saldo
SLUŽBY 102 223,8 68 616,7 33 607,1
Kvazi-tranzit 0,0 5 033,5 -5 033,5
Doprava 17 338,2 11 492,6 5 845,5
Námořní doprava 88,2 1 953,2 -1 865,0
Letecká doprava 329,2 560,2 -231,1
Kosmická doprava 0,0 0,0 0,0
Železniční doprava 960,6 1 503,4 -542,7
Silniční doprava 11 345,9 5 371,1 5 974,8
Vnitrozemská vodní doprava 132,1 33,4 98,7
Potrubní přeprava a přenos elektřiny 2 947,3 1 638,5 1 308,8
Ostatní podpůrné a vedlejší dopravní služby 1 535,0 432,9 1 102,1
Cestovní ruch 42 098,0 5 463,2 36 634,8
Pracovní cesty 7 832,1 2 823,4 5 008,7
Soukromé cesty 34 265,9 2 639,8 31 626,1
Ostatní služby 42 787,4 46 621,5 -3 834,1
Služby v oblasti spojů 2 061,9 2 137,7 -75,7
Služby v oblasti stavebnictví 920,6 261,5 659,1
Stavební práce v zahraničí 847,2 70,3 776,8
Stavební práce v tuzemsku 73,5 191,2 -117,7
Pojišťovací služby 212,6 696,5 -483,9
z toho:
Zajištění 93,2 487,3 -394,1
Finanční služby 111,4 1 420,7 -1 309,3
Služby výpočetní techniky a informační služby 9 220,3 5 454,4 3 765,8
Autorské a jiné odměny a licenční poplatky 74,9 2 349,9 -2 274,9
Ostatní služby obchodní povahy 30 117,8 34 056,1 -3 938,3
Obchodní operace se zbožím a ostatní služby související s obchodem 9 333,0 1 715,4 7 617,6
Služby operativního leasingu 310,7 824,0 -513,3
Různé obchodní, odborné a technické služby 20 474,0 31 516,7 -11 042,6
Osobní, kulturní a rekreační služby 54,1 195,2 -141,1
Vládní služby j.n. 13,7 49,6 -35,9
Nezařazené služby 0,2 5,8 -5,6
Zdroj: ČNB, duben 2010
Struktura exportu a importu služeb, nejvíce vyvážené a dovážené služby v posledních pěti letech
Na prvních místech v exportu služeb do SRN figurují s celkovým podílem cca. 40 příjezdový cestovní ruch a s podílem cca 11% doprava. V importu služeb zaujímají první místo rovněž cestovní ruch (24%), za ním následuje doprave (17%).