Německo - investiční klima
Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
V Německu neexistuje speciální zákonodárství upravující investiční aktivity zahraničních firem. Ekonomickým řádem je garantována zásada svobody v živnostenském podnikání. Zahraniční investoři mají tudíž stejné postavení jako tuzemští podnikatelé. Je-li zapotřebí pro výkon určité činnosti zvláštní povolení, musí zahraniční osoby splnit stejné požadavky, jako jsou kladené na německé podnikatele. Z toho vyplývá, že zahraniční osoby – investoři, nemají nárok na žádné jiné pobídky či úlevy, než které mohou získat německé firmy a společnosti.
Zahraniční podnikatelé mohou realizovat své záměry některým z následujících způsobů:
• založením podniku v částečném či plném vlastnictví
• koupí existujícího podniku
• podílem v podniku
• založením společného podniku
• vybavením podniku výrobními prostředky či půjčkami
Investor má k dispozici běžné spektrum právních forem podnikatelského subjektu. Nejčastěji zastoupenou formou je společnost s ručením omezeným (GmbH) a akciová společnost (AG). Společnost s ručením omezeným je možno založit jednou fyzickou osobou, přičemž kmenový kapitál činí min. 25 tis. euro (při založení musí být splaceno min 50% kapitálu). Pro vznik akciové společnosti je zapotřebí min. 1 fyzická či právnická osoba a minimální základní kapitál 50 tis. euro. Daleko populárnější než u nás je několik forem komanditní společnosti (KG). Další variantou pro provozování podnikatelských aktivit je založení samostatné (Firmenniederlassung) resp. nesamostatné pobočky (Zweigniederlassung), přičemž prvně jmenovaná musí být zapsána v německém obchodním rejstříku.
Podle platných pracovně-právních předpisů (Arbeitsgenehmigungsverordung-ArGV z 17.9.1998) zahraniční fyzické osoby, které jsou uvedeny v zákoně o právní formě podniků (Betriebsverfassungsgesetz) v §5 odst. 2 (týká se jednatelů společnosti a jim na roveň postaveným osobám), jakož i další vedoucí zaměstnanci firmy, jimž je udělena generální plná moc nebo prokura, nepodléhají povinnosti získat pracovní povolení.
Investiční pobídky
Podpory a pobídky pro pořízení nových investic a modernizaci stávajících jsou zakotveny v Zákoně o investičních pobídkách (Investitionszulage-Gesetz 1999 z 18.8.1997, BGBl. I 1997, 2070, novel. 21.12.2004, BGBl. I 2004, 3603).
Úplné znění zákona o investičních pobídkách je uveřejněno na internetové adrese http://bundesrecht.juris.de/bundesrecht/invzulg_1999/index.html. Podrobné informace může podat i agentura Czechinvest.
Investoři mohou využívat cca. 600 podpůrných programů státu, jednotlivých spolkových zemí a Evropské unie. Díky federativnímu členění SRN a četnosti programů je orientace v systému podpor a v příslušných organizacích složitá. Programy spolku, spolkovým zemí a Evropské unie se koncentrují na 10 oblastí, v jejichž rámci pak dochází k další diferenciaci podle charakteru podpory:
• Podpora zakládání podniků
• Podpora investic
• Ochrana životního prostředí, úspora energií, obnovitelné energie
• Záruky
• Výzkum a inovace
• Podnikatelské šance a kapitál pro získání podílů na podnicích
• Veletrhy, pomoc pro zahraniční aktivity
• Školení, poradenství, kvalifikace
• Pomoc na pracovním trhu
• Infrastruktura, bytová výstavba
Od 1.1. 2008 vstoupila v platnost "reforma zdanění podniků" - Unternehmessteuerreform. Od této reformy si spolková vláda slibuje především zvýšení konkurenceschopnosti a investiční atraktivity Německa na mezinárodním poli. Hlavní podstatou této reformy je snížení sazby z příjmu kapitálových společností z 25 % na 15 %. Tímto by se mělo průměrné daňové zatížení firem snížit z 38,8 % na 29,8 %. S celkovým zatížením pod 30 % by tak Německo mělo pohybovat na střední úrovni v rámci EU-států .
Regionální pobídky
Základním programem pro investiční pobídky je program snížení investičních nákladů. Podle geografické polohy zakládaného podniku a jeho velikosti jsou poskytovány granty, půjčky a bankovní záruky. Podle investičních stimulů je Německo je rozděleno do 6 pásem.
Střední podniky: Do 250 zaměstnanců s maximálním ročním obratem do výše 50 mil. EUR a nebo s maximální bilanční sumou do výše 43 mil. EUR. Velká firma se smí na investujícím podniku podílet max. 25%.
Malé podniky: Do 50 zaměstnanců s maximálním ročním obratem do výše 10 mil. EUR anebo s maximální bilanční sumou ve výši 10 mil. EUR. Velká firma se smí na investujícím podniku podílet max. 25%.
Systém organizací, zabývajících se podporou podnikání
Spolková úroveň
Spolkové ministerstvo hospodářství a technologie
Hlavním řídícím a koordinačním orgánem hospodářské politiky v oblasti podpory zahraničních investic na území Německa je Spolkové ministerstvo hospodářství a technologie
Germany Trade and Invest
Na spolkové úrovni působí ve formě společnosti s ručením omezeným agentura Germany Trade and Invest, která vznikla 1.1. 2009 sloučením dvou agentur pro podporu zahraničního obchodu a pro podporu investic. Tato agentura zprostředkovává kontakty potenciálních zahraničních investorů s úřady na podporu hospodářství jednotlivých spolkových zemí, dalšími institucemi (např. investičními bankami), či přímo s potenciálními partnery v Německu. Poskytuje on-line informace o jednotlivých oblastech či investičních možnostech a na zakázku zpracovává cílené rešerše, např. strategické analýzy investičních možností, výběr vhodného místa pro investice, vyhledání kooperačních partnerů, průzkumy trhu, či finanční zprávy. Germany Trade and Invest poskytuje svoje služby bezplatně.
Germany Trade and Invest
Kreditanstalt für Wiederaufbau
Na spolkové úrovni působí Kreditanstalt für Wiederaufbau. Jedná se o bankovní skupinu ve vlastnictví státu (80% vlastní spolek a 20% spolkové země). Svými dlouhodobými úvěry s výhodným úrokem podporuje zakládaní malých a středních podniků KfW, financuje nejen domácím investice, ale působí i v oblasti financování exportu a projektů na podporu rozvojových zemí, poskytuje poradenství a další služby.
Zemská úroveň
Wirtschaftsförderungsgesellschaf
Každá ze 16 spolkových zemí má vlastní agenturu na podporu hospodářství (Wirtschaftsförderungsgesellschaft), obvykle ve formě společnosti s ručením omezeným, jejímiž společníky jsou vedle spolkové země zpravidla průmyslové, obchodní a řemeslnické komory a případně další instituce. Činnost těchto agentur leží v kompetenci jejich zemských zakladatelů, přičemž vazba na státní správu, především na zemská ministerstva hospodářství, je v praxi velmi úzká. Posláním agentur je především prezentovat vlastní region jako vhodnou lokalitu pro usidlování podniků a poskytnout zájemcům všestrannou podporu při realizaci jejich záměrů včetně přístupu v podpůrným programům. Zemské agentury jsou k dispozici jak německým, tak zahraničním podnikům. Poskytují rovněž servis pro podniky ze své spolkové země v zahraničí, a to většinou v kombinaci s činností německých zahraničních průmyslových a obchodních komor. Na zemské agentury navazuje síť právně samostatných technologických, zakladatelských a inovačních center včetně zemských finančních institutů na podporu hospodářství. V řadě větších německých měst pak existují ještě specializované komunální agentury. Stejně jako v případě spolkové agentury je servis zemských agentur bezplatný.
Hospodářské komory
Významná úloha připadá průmyslovým a hospodářským komorám, řemeslnickým komorám a též odvětvovým svazům. Zejména komory nabízejí profesionální poradenství v otázkách zakládání podniků, posouzení podnikatelského záměru, jeho financování a realizaci. Zatímco státní správa poskytuje subvence a přebírá administrativní otázky, komory se koncentrují spíše podnikatelské aspekty a jsou důležitým kontaktním místem pro podniky přicházející ze zahraničí.
Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
Německé investice v zahraničí
Přestože SRN požívá ve světě všeobecného uznání jako země s široce rozvinutou a kvalitní průmyslovou základnou, nepatří v očích zahraničních investorů k příliš zajímavým teritoriím. Toto je způsobeno jak daňovým, tak i sociálním systémem, které způsobují vysoké zatížení podnikatelských subjektů. Tento negativní obraz SRN byl na počátku 90. let krátkodobě vylepšen díky řadě privatizačních a investičních projektů souvisejících se znovusjednocením Německa. V průběhu několika posledních let byl však opět evidentní jak odklon samotných německých podnikatelů od aktivit na domácí scéně, tak i zahraničních investorů, kteří hledají pro své projekty výhodnější oblasti. Toto se projevuje na celkové záporné bilanci kapitálových transferů.
V posledních letech směřuje stále více kapitálu do rozvojových zemí a reformujících se zemí střední a východní Evropy. Nadprůměrný růst přímých investic německých firem v těchto zemích souvisí se snahou výrobců nalézt co nejlevnější subdodavatelské trhy a zajistit odbyt svých výrobků právě v těchto zemích.
Německá veřejnost diskutuje o důsledcích odlivu německého kapitálu. Novináři a politici, občas i někteří odborníci brojí proti německým investicím do těchto zemí, protože tím prý dochází k omezení hospodářského vývoje a dalšímu zvyšování nezaměstnanosti. Většina ekonomů však připouští, že německé investice v nových členských státech EU přinášejí zvýšení konkurenceschopnosti německým firmám v důsledku poklesu jejich nákladů a tím i zajištění stávajících pracovních míst. Navíc investovaný kapitál přináší nové zakázky mateřským firmám i jejich subdodavatelům.
Z hlediska odvětvové struktury směřují německé investice především do automobilového průmyslu, chemické průmyslu, dále pak do výroby elektroniky a strojů.
Investice v České republice
Význam Německa pro naše hospodářství je rovněž v oblasti přílivu přímých zahraničních investic. SRN je spolu s Nizozemím naším největším zahraničním investorem. Začátkem roku 2009 činil stav německých investic v ČR 11,7 mld. EUR, což představuje 14% z celkové sumy zahraničních investic do ČR. V roce 2009 pak přiteklo ze SRN 250,3 mil. EUR.
Tok přímých zahraničních investic ze SRN do ČR v mil. EUR
2004 2005 2006 2007 2008 2009
610, 4 1 301, 7 1 535, 5 881, 5 369,4 250,3
Zdroj: ČNB, duben 2010
Celkem se odhaduje, že v Česku působí cca 3 500 - 4 000 německých společností. Z hlediska kapitálové angažovanosti se jedná jak o stoprocentně vlastněné pobočky resp. dceřinné společnosti německých podnikatelských subjektů, tak i různé formy smíšených společností s různou kapitálovou účastí.
Nejvíce německého kapitálu směřuje dlouhodobě do výroby motorových vozidel, elektroniky, chemického průmyslu, obchodu a peněžnictví. Největší německé investice v ČR po roce 1990 představují investice koncernu Volkswagen do Škody Mladá Boleslav, akvizice Transgasu a distribučních krajských společností německou společností RWE Gas AG. K dalším německým projektům v ČR patří např. investice firem Siemens, AEG, Continental, Linde, Deutsche Telekom, Robert Bosch, Schoeller, Knauf, Paul Hartmann, Messe Düsseldorf, Schade, TDW, Osram, Hella-Autotechnik, Hebel, E.ON a Automotive Lighting Reutlingen.
Vysoký podíl německých investic na celkové sumě přímých zahraničních investic v České republice lze mimo příznivé investiční klima vysvětlit částečně také tím, že nadnárodní společnosti často investují v ČR přes své pobočky registrované v Německu. Tímto způsobem mohou využívat dobrých kontaktů v českém prostředí, které tyto pobočky v České republice většinou mají.
Zahraniční investice v Německu
K začátku roku 2008 dosáhla celková výše zahraničních investic v Německu 634 mld EUR. Zahraniční kapitál směřuje zejména do oblasti chemického průmyslu, výroby rozhlasové a televizní techniky, strojírenství a do automobilového průmyslu.
Stav zahraničních investic v Německu (mil.EUR)
k 1.1.2005 k 1.1.2006 k 1.1.2007 k 1.1.2008
534 648 542 560 606 869 634 204
Zdroj: Německá spolková banka, říjen 2009
Za rok 2007 přitekl zahraniční kapitál do SRN v hodnotě 38 mld. EUR, naopak v roce 2008 došlo k výraznému poklesu, a to o celých 35%. (viz. tab.níže).
Celkově největšími investory jsou Nizozemí, Lucembursko, USA, Francie a Velká Británie. Silně pozitivní bilanci přímých investic zaznamenává Německo s Nizozemím, Lucemburskem a Švýcarskem.
Tok zahraničních investic do Německa v letech 2004 až 2008 (mil. EUR)
2004 2005 2006 2007 2008
+8 206 +33 347 +43 977 +37 856 +13 234
Zdroj: Německá spolková banka, říjen 2009
Stav zahraničních investic v SRN z vybraných zemí (mil. EUR) k 1.1.2008
Francie 61.825
Itálie 33.239
Maďarsko 69
Nizozemí 157.290
Polsko 193
Rakousko 15.044
Rusko 3.473
Španělsko 11.142
USA 71.943
Velká Británie 50.068
Lucembursko 91.011
Švýcarsko 50.432
Zdroj: Německá spolková banka, říjen 2009
Stav zahraničních investic v SRN, teritoriální rozmístění k 1.1.2008
EU 464.036
Evropa 523.468
Severní Amerika 74.173
Jižní Amerika 207
Asie 20.689
Afrika 809
Zdroj: Německá spolková banka, říjen 2009
České investice v teritoriu
Se Spolkovou republikou Německo byla dne 2.10.1990 uzavřena Dohoda o podpoře a vzájemné ochraně investic (č.573/1992 Sb.), která vstoupila v platnost 12. srpna 1992.
Vzhledem k potřebě silného kapitálového vybavení pro zahraniční investory v SRN nepatří ČR na tomto poli dosud k výrazněji se angažujícím zemím. Stav českých přímých zahraničních investic k 1.1.2009 činil 250,3 mil. EUR, v roce 2009 přiteklo od nás do SRN 102,6 mil EUR.
V teritoriální struktuře našich zahraničních investic zaujímalo Německo v roce 2009 s podílem 2,8% 7. místo - za Nizozemím, Slovenskem, Kyprem, Bulharskem, Ruskem, a Polskem. (V roce 2007 bylo na 4. místě, ale v následujícím roce se posunulo na místo 9.)
Podíl ČR na celkovém přílivu investic do SRN číní cca. 0,04%. V současné době působí v Německu přibližně 250 českých firem s 9 000 zaměstnanci.
Německá spolková banka eviduje v průměru 7 českých podniků působících v SRN s bilanční sumou více než 3 mil. EUR a kapitálovým podílem přesahujícím 10%.
Pro srovnání uvádíme data (počty podniků) z jiných zemí: Holandsko 6 800, USA 5 700, Velká Británie 4 400, Francie 3 500, Čína 600, Polsko 350, Indie 215.
V příloze jsou jmenovány podniky s českou kapitálovou účastí, které působí na území Spolkové republiky Německo. Jedná se v převážné míře o obchodní zastoupení českých firem či o obchodní firmy. Prvními vlaštovkami skutečných zahraničních afilací jsou například firmy Sitel Passau GmbH, Triton Chemnitz GmbH a nově Stickstoffwerke Piesteritz a LCS International GmbH, které podnikají v Německu v oblasti chemie či elektroniky a IT technologií. Z hlediska našeho vstupu do EU by však měli být naši podnikatelé odvážnější a vstoupit na zdejší trhy svou přímou účastí.
Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty
Vysoký podíl malých a středních podniků na celkových výkonech německého hospodářství spoludefinuje orientaci spolkové vlády při přípravě nabídky rozvojových programů, určených především pro malý a střední stav, kterými se snaží motivovat a umožnit podnikům, za kvalitativně lepších podmínek, rychlejší rozvoj vlastních investičních aktivit. Tyto programy se koncentrují nejen do výrobních oblastí, nýbrž i do zlepšování hospodářské infrastruktury především ve strukturálně slabých oblastech. Neoddělitelnou součástí této nabídky jsou i programy zaměřené na životní prostředí, zejména pak na úsporu energie, čištění odpadních vod, zlepšování a udržování čistoty ovzduší stejně jako sběr a následnou recyklaci odpadů. Značná pozornost je věnována v SRN vědě a výzkumu, zejména pak v oborech biomedicíny, biotechnologie, farmacie, ale i informačních technologií, optice a optoelektronice, kdy v posledně jmenovaných oborech existuje řada mezinárodních kooperací.
Za účelem větší koncentrace firem podnikajících ve vědě a výzkumu vznikají specializované inovační parky (většinou napojené na prestižní německé univerzity nebo vysoké školy), ve kterých sídlí výzkumné a vědecké firmy z různých oborů, které využívají společného zázemí a snižují tak své náklady. Německý stát prostřednictvím svých podpůrných agentur, jakož i odborné a profesní svazy, věnují nemalou pozornost inovačnímu podnikání v oboru internetu a telekomunikačních technologií (New Economy).
Rizika investování v teritoriu
Vzhledem k ustálenému a u nás poměrně dobře známému německému obchodnímu právu, které je plně kompatibilní s právem EU, a otevřenosti německé ekonomiky, snažící se přilákat zahraniční investory, nejsou investice v SRN rizikové, a to jak z podnikatelského, tak i politického hlediska. U konkrétních případů záleží na kvalitě podnikatelského záměru a odbytových možnostech příslušné komodity. V nových spolkových zemích, kde došlo po sjednocení Německa k ukončení činnosti cca 60% průmyslových podniků, existuje mnoho nevyužitých volných kapacit, které mohou být po restrukturalizaci využity k jiným podnikatelským účelům. Při investování je každopádně nutné předem prostudovat místní situaci (odlišnosti v různých spolkových zemích), rentabilitu investice a pro vlastní postup využít místně etablovanou právní a poradenskou firmu. K dispozici jsou pochopitelně i služby ekonomických úseků ZÚ a GK, podpůrné organizace MPO ČR a nově i Sdružení českých podniků v Německu VTUD.