Německo - očekávaný vývoj v teritoriu

Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
Z hlediska zájmů ČR je nadále sledován postoj zdejší administrativy k přechodným obdobím (r. 2009 - 20011) a obecně k další liberalizaci na trhu služeb. Tato problematika je v SRN v současné době široce diskutována napříč celým politickým spektrem. Vše však nasvědčuje tomu, že v souvislosti s aktuálními problémy na trhu práce (zejména nezaměstnanost v nových spolkových zemích), nelze očekávat zásadní změny v postojích německé administrativy. Je vysoce pravděpodobné, že SRN zachová přechodné období do roku 2011 (až na výjimky). Vše však nasvědčuje tomu, že ani po roce 2011 nebude záruka, že německá strana přechodná omezení v plném rozsahu eliminuje.

Ve zdejších ekonomických kruzích se dostalo široké publicity rozhodnutí finské firmy NOKIA, která přemístila (delokalizovala) svoji výrobu z Porýnní Vestfálska (Bochum) do Rumunska. Toto rozhodnutí bylo jak na politické, tak na odborové úrovni v SRN ostře kritizováno, označeno za neetické a nebezpečný precedens. Stovky pracovníků v hospodářsky klíčovém regionu Německa přišlo prakticky ze dne na den o místo. Sociální dopady jsou značné. Celá záležitost je o to citlivější, že NOKIA pro účely zřízení své pobočky v Bochumi inkasovala z fondu EU nemalé prostředky, s jejichž pomocí bylo zahájení provozu v Německu značně usnadněno. Oficiální stanovisko NOKIE bylo velmi lakonické - podstatně nižšší náklady na práci v Rumunsku. Celou záležitost zmiňujeme též z toho důvodu, že se množí stížnosti německých firem působících v ČR na nedostatek kvalifikovaných pracovníků, přičemž je občas naznačováno, že by některé z těchto německých firem mohly následovat příkladu NOKII - v rámci globalizačního procesu. O to důležitější je věnovat se problematice odborného školství v ČR (tzv. "duale Ausbildung"). OEÚ ZÚ Berlín je v této věci ve spojení s Česko-německou komorou v Praze.

Z hlediska  zahraničního obchodu v česko-německé relaci nabývá  strategického významu oblast dopravní infrastruktury. Týká se to zejména příhraničních oblastí se Saskem a Bavorskem. Dotčeny jsou všechny druhy dopravy, kamionová, železniční i říční. Rozpracována je celá řada významných projektů, kterým česká a německá strana věnuje zvýšenou pozornost.
Z pohledu českých zájmů je i nadále relevantní sledovat tuto problematiku:
GALILEO - zájem české strany na úmístění řídícího střediska v ČR.

Omezující přechodná období pro poskytování služeb českými občany. Za současného stavu není možno očekávat uvolnění německého trhu dříve než v roce 2011. V oblasti vysílání českých pracovníků v rámci smluv o dílo (stavebnictví) je trvalou snahou české strany prosadit změnu statutu českých firem tak, aby mohly působit na německém trhu bez omezení v pozici generálních dodavatelů. Prosazení tohoto záměru by významně usnadnilo vstup českých stavebních firem na zdejší trh.

Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
S mimořádným zájmem je v SRN sledován projekt družicového navigačního systému GALILEO. Z hlediska českých priorit je relevantní pozice SRN; německá strana zastává názor, že sídlo Evropského úřadu pro dohled nad družicovými navigačními systémy (agentura GSA) by mělo být v některém z nových členských států EU; ( v této souvislosti je pod tlakem Francie, Velké Britanie, Itálie a Španělska, které mají rovněž zájem na umístění GSA do svých zemí). OEÚ ZÚ Berlín celou záležitost nadále intenzivně monitoruje; problematiku do jisté míry komplikují časté personální změny na postu státního tajemníka na Spolkovém ministerstvu dopravy, do jehož agendy projekt GALILEO spadá.

Jednoznačně pozitivním trendem v česko-německé obchodní relaci je zvýšující se zájem českých firem o investice na německém trhu. Zatímco dříve byly tyto aktivity zaznamenávány jen sporadicky (šlo převážně o investice do spedice a gastronomie), nyní se investičně významně prosazuje v Německu energetická skupina ČEZ. Vlastní z 50% zdejší důlní a elektrárenskou společnost Mibrag.
 
Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

Nové možnosti se českým exportérům nabízejí:
• v souvislosti s potřebou německých exportérů zvyšovat objem importovaných subdodávek z ČR
• v odvětvích, umožňujících výrobní kooperaci českých firem s výrobky High-Tec, ICT, elektroniky,ekologických zařízení, přístrojů pro kosmický výzkum a dalších se špičkovou kvalitou, vysokým obsahem přidané hodnoty, vhodných uzlů ke kompletaci zařízení, resp. strojů pro vývoz atp.
• u dodávek vhodných pro společné vystoupení na třetích trzích
• při výběrových řízeních vypsaných veřejným sektorem (státem - infrastruktura, armáda apod., spolkovými zeměmi, komunami, městy )
• využitím rozdílných specifik trhů jednotlivých 16 spolkových zemí.
Hlavní směr zvyšování konkurenceschopnosti českých firem v Německu nemůže být zakládán pouze na nízkých cenách a mzdách, ale především na kvalitativních faktorech produktivity, zvyšujících konečné efekty vývozu.

Vzhledem k tomu, že německý trh je zcela liberalizován a otevřený nejtvrdší konkurenci, dokazují výsledky dosahovaného vývozu České republiky do Německa v posledních letech mimo jiné to, že se čeští podnikatelé naučili vyrábět takové výrobky, se kterými zde mohou konkurovat a uspět. Německý trh představuje v každém případě zkoušku podnikatelské vyspělosti, a to jak z hlediska kvality a atraktivnosti vlastní produkce a nabízeného zboží (včetně schopnosti dodržovat sjednané termíny a jiné dohodnuté podmínky), tak i z hlediska následných, s tím spojených služeb a nutného servisu.
V návaznosti na výše uvedené musí OEÚ ZÚ Berlín bohužel konstatovat, že české firmy, až na výjimky, vstupují na zdejší trh bez většího akvizičního úsilí a marketingu. Nadále přežívá názor, že pro uzavření obchodu je důležitá pouze konkurenceschopná cena a kvalitní výrobek. Zůstává skutečností, že bez profesionálního marketingu nelze německý trh systematicky zpracovávat.