Německo - zahraniční obchod

Zahraniční obchod patří spolu se zahraničními investicemi k nejdůležitějším předpokladům hospodářského růstu, zaměstnanosti a ekonomické prosperity Německa. Každé třetí vydělané Euro má svůj původ v zahraničí, každé páté pracovní místo je závislé na prosazení německých produktů a služeb v zahraničí. V roce 2004 se po letech ekonomické recese stal export opět hlavním motorem hospodářského oživení. Pozitivní trend od té doby trval až do roku 2008, který znamenal pro SRN celkovým obratem 1.813,5
mld. Euro historický rekord. Od roku 2003 patří Německo k největším světovým vývozcům zboží. Překonalo USA i Japonsko, i když jej v posledních letech začala dotahovat druhá Čína. V některých oborech, jako je např. automobilový průmysl, chemie, vývoz farmaceutik, strojů a zařízení, je světovou exportní jedničkou, i když jeho pozici - např. u chemie, ale i strojírenských vývozů, silně ohrožují právě expandující čínské exporty. Současně je Německo druhým největším světovým importním trhem. Výraznou dlouhodobou tendencí německého ZO jsou dovozy dílů, finální montáž produktů v SRN a následný export. Zdaleka ne všechno vyvážené zboží je tak stoprocentně „Made in Germany". Studie uvádějí, že v současné době je kolem 40% německých vývozů postaveno na dodávkách dílů ze zahraničí, zatímco na začátku devadesátých let to bylo pouhých 27%.

V důsledku celosvětové krize se německý export v roce 2009 propadl o 18,4% a dovoz poklesl o 17,2 %, při zachování kladné obchodní bilance ve výši 136,1 mld. Euro. Německo ztratilo v roce 2009 postavení exportního šampiona a přenechalo toto místo Číně. Se silnými problémy se v loňském roce potýkal především export, dosavadní motor hospodářského růstu země, který se díky vysoké exportní kvótě německého průmyslu stal paradoxně brzdícím elementem celé ekonomiky.

Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo
Export zboží v roce 2008 dosáhl hodnoty 994,9 mld. Euro, objem dovozů představoval 818,6 mld. Euro.Meziročně se růst oproti předchozímu roku 2007 silně zpomalil  u exportu, importy naopak vzrostly více. Export se zvýšil v roce 2008 jen o 3,1% (2007: 8,5%) a dovoz o 6,3% (2007: 5,0%). Celkový objem obchodu představoval 1.813,5 mld. Euro. Obchodní bilance skončila  přebytkem 176,2 mld. Euro, který však zdaleka nedosáhl rekordní hodnoty roku 2007, kdy pozitivní saldo bilance činilo 198,8 mld. Euro.

Největšími německými vývozci jsou spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko, Bádensko-Virtembersko a Bavorsko, následovány Dolním Saskem a Hesenskem s velkým odstupem před dalšími zeměmi. První pětice má v německém exportu s více než 60 % zcela převažující vliv. Silné exporty, podmiňující souběžné dovozy surovin a polotovarů, činí z této skupiny zemí i nejdůležitější německé importéry, kteří jsou s více než 70 %-ním podílem hlavními odběrateli zahraniční produkce a surovin.
 
Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
Teritoriální skladba německého zahraničního obchodu v období 2009 nevykázala zásadní změny oproti předchozím letům. Potvrdila jen význam vnitrounijního obchodu. Hlavními obchodními partnery ve vývozu i dovozu byly opět členské státy EU. Jejich podíl na německých exportech představoval takřka 63%, u importů přes 64%.

Do zemí EU vyvezlo Německo v roce 2009 zboží v hodnotě 503,5 mld. Euro a importovalo zboží v hodnotě 460,9 mld. Euro. Ve srovnání s rokem 2008 poklesl podíl exportu do zemí EU o 0,59% a podíl importu z EU se snížil o významných 7,5%. Do zemí Eurozóny vyvezlo SRN zboží za 344,9 mld. Euro (+0,3%), dovozy představovaly 306,5 mld.Euro (- 6,8%). Do zemí EU mimo Eurozónu vyvezlo SRN v roce 2009 zboží v hodnotě 158,7 mld. Euro (-0,85%) a dovezlo zboží v hodnotě 124,5 mld. Euro (+0,56%). Do třetích zemí mimo EU bylo exportováno v roce 2009 zboží v hodnotě 299,7 mld. Euro (nárůst podílu o +0,6%) a importováno z nich bylo zboží v hodnotě 236,6 mld. Euro (-7,34%).
V prvních měsících roku 2010 se situace začíná zlepšovat - zveřejněné výsledky zahraničního obchodu za únor ukazují, že export oproti únoru 2008 vzrostl o 9,6 % a import o 4,2 %.
 
Zahraniční obchod SRN podle skupin zemí v letech 2008 a 2009
Rozhodující roli v ZO Německa sehrává dlouhodobě v obou směrech zhruba 15 zemí. Nejdůležitějším obchodním partnerem SRN roku 2009 zůstala - stejně jako v předchozích více než dvaceti letech,Francie. Exportováno sem bylo zboží v hodnotě 81,9 mld. Euro (10,2% souborných německých exportů),dovozy z Francie představovaly 54,5 mld. Euro, t.j. podíl 8,1% na celkovém importu SRN. Na celkové zbožové výměně SRN se zahraničím se relace SRN- Francie podílela s 136,4 mld. Euro. Přehled dalších 14 nejvýznamnějších německých exportních trhů se oproti roku 2008 nezměnil, i když došlo k některým posunům. Na druhé příčce se umístilo Nizozemí hodnotou 54,1 mld. Euro (podíl 6,7%),na třetí pozici USA, kam bylo exportováno zboží za 53,8 mld. Euro (podíl 6,6%). Česká republika postoupila na 12. příčku, nicméně celkový objem exportu do ČR poklesl takřka o 19 %.  Zajímavostí je, že v roce 2009 se o 7% zvýšil export SRN do Číny.

Nejdůležitější exportní trhy SRN v roce 2008 a 2009
Na straně importu si v roce 2009  udrželo první pozici Nizozemí (58 mld. Euro), na druhou pozici se propracovala Čína s importy ve výši 55,4 mld. Euro, která vytlačila Francii na třetí pozici s objemem importu ve výši 54,5 mld. Euro.
Import z ČR dosáhl výše 24,9 mld. Euro, což znamená zhruba třináctiprocentní meziroční pokles. V krizovém roce 2009 to i tak znamenalo posun na 10. příčku z hlediska německých importů.
 
Komoditní struktura
S ohledem na vyspělost německé ekonomicky převažuje ve vývozu SRN dlouhodobě s podílem kolem 85% a více export hotové produkce, kolem 5% představují polotovary, zhruba 1% představuje vývoz surovin.Poměrně významné je i postavení výrobků agropotravinářského komplexu, které se podílejí na vývozech země v posledních letech mezi 4 - 5%.
V německém dovozu dominuje dlouhodobě s podílem kolem dvou třetin souborné hodnoty rovněž hotová produkce. I přes vlastní zemědělskou základnu a vyspělý potravinářský průmysl včetně exportu, patří poměrně důležité místo i agrárním dovozům (podíl kolem 7%). S ohledem na slabou domácí surovinovou základnu jde až 10% či více hodnoty dovozů na získání surovin, k 10%-nímu podílu se blíží rovněž import polotovarů a dílů.

Zbožová struktura německého exportu je v posledních deseti letech neměnná. Nejvýznamnějšími exportními položkami SRN jsou  dopravní technika (včetně vývozu osobních vozů a autodílů, motorů a aviotechniky), dále elektrotechnické přístroje a zařízení včetně sdělovací techniky a též stroje včetně kancelářské techniky a obráběcích strojů. Dohromady reprezentují tyto tři skupiny kolem 45% hodnoty veškerého exportu země. K důležitým vývozním artiklům patří rovněž chemické výrobky včetně gumárenských a plastikářských produktů, dále i farmacie.
Nejdůležitější německou vývozní položkou byly v roce 2009 stroje s podílem 15,1%, následovaly automobily a autodíly, které se podílely na celkovém německém exportu 14,9%. Třetí místo zaujaly chemické výrobky (9,1%). Vzhledem k celkové ekonomické situaci došlo i v těchto položkách ke značnému poklesu - export automobilů a dílů poklesl meziročně o 28,9%, export strojů poklesl o 24,1% a export chemických výrobků o 19,4%.
Nejdůležitějšími dovozními položkami byly v roce 2009 přístroje na zpracování dat a elektrické přístroje (10,4%), dopravní prostředky (9,2%) suroviny, zejména ropa a plyn (8,2%).
 
Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu

Celní systém
Německé teritorium patří do celního území Evropské unie, přičemž do celního území SRN (a tedy i EU) nepatří ostrov Helgoland a území Büsingen. Na druhé straně je součástí jeho celního území rakouská oblast Jungholz a Mittelberg. Otevřením evropského jednotného vnitřního trhu (JVT) v lednu 1993 (s následným přistoupením dalších zemí) odpadly celní kontroly na vnitřních hranicích Evropské unie. Ve vnitřním styku zemí EU se nevybírají cla. Přístupem ČR a dalších zemí k EU jde od 1.května 2004 nadále i pro naši zemi ve vzájemném obchodním styku se SRN o vnitrounijní obchod (intrakomunitární obchod) a vzájemné dodávky proto nepodléhají celní kontrole, ani z nich nejsou vybírány celní dávky.

Toto platí pouze pro zboží určené k volnému propuštění do distribuce v zemích EU, tj. pro zboží nepodléhající komunitárním transitním procedurám nebo pro zboží dodávaná na mezinárodní celní dokumenty (karnet TIR). Interní komunitární tranzitní procedura (T2) je tudíž aplikována u zboží dodávaného z jednoho členského státu do druhého přes nečlenský stát.
Zboží pocházející z nečlenských států Evropské unie (z tzv. "třetích zemí") musí být procleno, aby mohlo být vpuštěno do vnitřního oběhu. V SRN platí od 1.1.1994 Celní zákoník Evropských společenství (Zollkodex der Europäischen Gemeinschaften). Ten je doplněn dalším podkladem EU - Společným celním tarifem (Gemeinsamer Zolltarif, GZT), který je každoročně aktualizován a obsahuje kromě jiného celní sazby na dovozy zboží z třetích zemí.

V SRN platí, stejně jako v ostatních členských zemích EU, společný celní sazebník a harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží, který je aplikovaný rovněž v českém celním sazebníku (NACE kódy) a slouží mj. i pro statistické kvantifikace.
Daň z přidané hodnoty (Mehrwertsteuer nebo také Umsatzsteuer) a spotřební daň (Verbrauchersteur)´a zahraniční obchod: Výběr DPH v zahraničním obchodě u intrakomunitárních dodávek sice odpadá, avšak při vývozu produktů, zejména výrobků určených konečnému maloobchodnímu spotřebiteli, je nicméně již při průzkumu trhu a kalkulaci exportní ceny a tím i posouzení finální konkurenceschopnosti produktu třeba brát v potaz jak DPH vybírané v prodejním místě, tak případnou spotřební daň.(V dalších podrobnostech se odkazuje na kapitolu „Finanční a daňový sektor".)
Celní problematika spadá do působnosti  Spolkové celní správy (Bundeszollverwaltung), která působí v rámci Spolkového ministerstva financí.

Kontrola vývozu/dovozu
Klasická omezení aplikovaná v německém zahraničním obchodě (zbraně a vojenský materiál, výrobky strategické povahy, případné limity dovozu některých komodit ze třetích zemí mimo EU) bývají uvedena v oběžnících Spolkového ministerstva hospodářství a technologie BMWi. Legislativní podklad pro kontrolu exportu zbraní a zbrojního vybavení tvoří tzv. „zákon o kontrole válečných zbraní" Kriegswaffenkontrollgesetz (KrWaffKontrG), zákon o vnějších hospodářských vztazích - Außenwirtschaftsgesetz (AWG) a nařízení o provádění zahraničních vnějších vztahů - Außenwirtschaftsverordnung (AWV). Vývoz duálního zboží se řídí nařízením EU (č. 1334/2000 z 22. 6.2000). Politika SRN při vývozu, ale i transitu vojenského materiálů přes území SRN, je přísnější, než u ostatních zemí EU. Na obdržení povolení není právní nárok a může být odmítnuto i při důvodném podezření, že materiál by mohl sloužit v zemích s válečnými ohnisky k represi obyvatelstva. Vývoz zbraní nebo duálního zboží bez příslušného povolení je postihován jako trestný čin, minimálně jako přestupek, přičemž pokuta může být uložena až do výše 500 000 Euro, v některých případech může sankce představovat i trest odejmutí svobody. Příslušná opatření a požadovaná povolení se týkají i lodí plujících pod německou vlajkou, i když k nakládce nedojde na území (v přístavu) SRN. Obdobně i letadel zanesených v německém registru.

Vydávání zbrojních dovozních a vývozních licencí, případně schválení výrobku pro trh, provádí pro průmyslové artikly a některé strategické materiály a suroviny vedle svých dalších funkcí spolkový úřad BAFA. BAFA vydává rovněž mezinárodní importní certifikáty a provádí verifikaci certifikátů.
 
Ochrana domácího trhu
V případě SRN se nejedná se v pravém smyslu o uplatňování klasických ochranářských opatření, trh  SRN se v tomto směru řídí harmonizovanou legislativou EU a je plně liberalizován. Poměrně striktní  jsou nicméně požadavky na kvalitu řady produktů, vycházející na základě legislativy EU z národních ustanovení a norem na „ochranu spotřebitele", z ekologických norem apod., včetně kontroly jejich  dodržování.

Zvýšené ochraně podléhají na domácím trhu zejména potraviny. Do homologačního režimu patří rovněž léčiva a zdravotnické přípravky. Mezi zakázané produkty a oblasti podléhající kontrole patří dále  dětská pornografie, exotická fauna a flora, protiústavní materiály, známkové a produktové pirátství a nebezpečný odpad. Užití některých německých standardů a norem není sice povinné, pokud jsou výrobky homologovány pro EU, tradiční přístup spotřebitelů a jejich důvěra v některé německé normy ale pomáhají odbytu produkce u konečného spotřebitele.

Zóny volného obchodu
Zóny volného obchodu nebo svobodná celní pásma jsou většinou v již tradičně svobodných přístavech Hamburg, Cuxhaven, Brémy a Bremerhaven, Kiel, Emden. Na Dunaji je svobodné celní pásmo v Deggendorfu a na Rýně v Duisburgu-Ruhortu. Důležitými námořními přístavy jsou dále Brake, Flensburg, Lübeck, Nordenham, Rostock, Sassnitz a Stralsund, celní letiště jsou Berlín-Tegel, Berlín-Schönefeld, Brémy-Neuenland, Drážďany, Düsseldorf-Lohausen, Frankfurt n. M., Hamburk-Fuhlsbüttel, Hannover-Langenhagen, Kolín n. R.- Bonn, Lipsko, Mnichov-Riem, Norimberk, Saarbrücken-Ensheim, Stuttgart-Eschterdingen.